NÚKIB je proti zúžení působnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti
Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) nesouhlasí s možným zúžením působnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Sněmovní hospodářský výbor prosazuje pozměňovací návrh, podle kterého by mechanismus prověřování dodavatelského řetězce směřoval jen do nejkritičtějších částí infrastruktury, nikoli také do částí vysoce kritických. Podle Adama Kučínského z kybernetického úřadu nebylo omezování rozsahu součástí žádných dohod.
“Když se vyhodí vysoká aktiva, nebude se to vztahovat na části dispečerských řídicích systémů, přes které se řídí třeba energetické sítě,” řekl Kučínský na dnešním on-line kulatém stolu pořádaném bezpečnostní společnosti Appsec. Předloha má mimo jiné umožnit prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také vyloučení jejich technologií. Pozměňovací návrh hospodářského výboru uvádí, že zákaz dodavatele i do vysoce kritické infrastruktury by mohla rozšířit vláda. Předloha je ve Sněmovně před druhým čtením, uskuteční se patrně v úterý.
NÚKIB souhlasí podle Kučínského s pozměňovacím návrhem podpořeným bezpečnostním i hospodářským výborem, jenž omezuje navrhované pravomoci úřadu ve prospěch vlády. Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob by podle úpravy nebyl vyhláškou kybernetického úřadu, ale nařízením vlády. Kabinet by stanovoval strategicky významné služby a posuzoval by dodavatele. “Netlačíme, že máme rozhodovat my,” podotkl k tomu Kučínský.
Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund uvedl, že zákaz dodavatelů je závažné rozhodnutí, a to i z hlediska předvídatelnosti investičního prostředí, a měl by tedy být na politickém orgánu. “Pokud zakazuji nějakého dodavatele na základě toho, zda země jeho původu má demokratický nebo nedemokratický režim, tak to není nic jiného než rozhodnutí politické. A za politické rozhodnutí má nést odpovědnost vláda,” zdůraznil.
Návrh zákona ve Sněmovně čelil řadě připomínek z koalice i z opozice. Před hrozbou zvýšených nákladů pro firmy i veřejnou správu a následným dopadem na ceny služeb zákazníků varovala Hospodářská komora.
Cílem zákona je podle vlády posilovat kybernetickou bezpečnost. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jejichž ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. “Média do balíku strategicky významných služeb (zákon) nezahrnuje,” řekl dnes Kučínský. Zákon podle něho míří na energetiku a zejména kvůli návazným telemetrickým systémům také na telekomunikace, tedy na oblasti, bez nichž podle Kučínského nemůže společnost přežít. “Všechno ostatní už je jako bonus nebo by to měl řešit někdo jiný,” dodal.
Další články
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
Soud přiznal Heurece 250 milionů korun od Googlu za vytlačování z trhu
Praha 28. srpna (ČTK) - Pražský městský soud přiznal společnosti Heureka odškodné 250 milionů korun s úroky od firmy Google za to, že ji americká internetová společnost nezákonně vytlačovala z trhu.
Opozice se u změny rozpočtových pravidel na ÚS obrátí kvůli proceduře i obsahu
Praha 26. srpna (ČTK) - Opozice postaví podání Ústavnímu soudu (ÚS) k novele o rozpočtových pravidlech, jak ji dnes ve Sněmovně prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, na kritice procedury i meritu sporu, tedy jádra věci. Jde podle ní o narušení dělby moci.
Použití pyrotechniky na stadionech by mohlo nově být trestným činem
Praha 25. srpna (ČTK) - Použití pyrotechniky na stadionech by nově mohlo být místo přestupku trestným činem. Po dnešním jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech v Poslanecké sněmovně to novinářům řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Ústavní soud odmítl stížnosti společnosti Albert proti pokutám za klamavé slevy
Brno 25. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti společnosti Albert proti pokutám za klamavé slevy. Pokuty vyměřila maloobchodnímu řetězci Česká obchodní inspekce (ČOI) a postupně je potvrdily jednotlivé krajské soudy i Nejvyšší správní soud (NSS).



