Nové europoslance čeká obchod, klima a mnoho dalších témat
Podoba unijního rozpočtu, obchodní smlouva se Spojenými státy nebo výše klimatických cílů do roku 2030 jsou jen některé body agendy, která v příštích měsících čeká 751 nových poslanců Evropského parlamentu. Poprvé se ale nově zvolení europoslanci sejdou na ustavující schůzi až na počátku července.
Před konkrétními věcnými tématy ale je totiž čeká zábavná disciplína, kterou v Bruselu vždy obestírají nejrůznější spekulace a diskuse. Bude potřeba vybrat nového předsedu Evropské komise, poté “grilovat” kandidáty do jeho týmu a nakonec komisi jako celek schválit.
V nynějších volbách velké evropské frakce nabídly voličům své kandidáty do čela komise. Zda se kandidát vítězné “rodiny” nakonec šéfem komise skutečně stane, ale bude záležet také na názoru členských zemí osmadvacítky. Slyšení kandidátů do komise by se měla odehrát v září a hlasovat by se mohlo v říjnu tak, aby komise začala pracovat od listopadu. Je však otázkou, zda se to skutečně stihne.
Podle lisabonské smlouvy, kterou se nyní evropské instituce řídí, má nyní parlament se členskými zeměmi rovnocenné slovo při přijímání unijního rozpočtu. Ekonomické otázky v širším slova smyslu budou na parlamentní agendě nepochybně dál výrazné i přes ustupující hospodářskou krizi a v zásadě už minulým parlamentem dokončenou práci na podobě bankovní unie.
S hospodářstvím a konkurenceschopností unijních zemí je úzce spojeno téma klimatických cílů do roku 2030, kdy končící parlament žádal přijetí tvrdších závazků, než které navrhovala Evropská komise. Své slovo ještě neřekl unijní summit a konečné rozhodnutí by mělo padnout do října.
Otázka souvisí kromě mnoha dalších věcí také s problematikou závislosti EU na importu energetických surovin, která se palčivě ukázala v nynější ukrajinské krizi a zhoršení vztahů s Ruskem. Zrovna v zahraniční politice unie je ale role europarlamentu i podle nynějších pravidel omezená.
Často diskutovaným předvolebním tématem je komplikované dojednávání rozsáhlé dohody o volném obchodu s USA, označované jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Především levicové strany hovoří o údajně netransparentním vyjednávání a obavách z uvolnění vysokých standardů ochrany spotřebitelů.
Mezi dalšími tématy, které na nové či staronové europoslance čekají, je také několik otázek “digitální” agendy, část z nich souvisí též s TTIP. Už minulý parlament byl pobouřen aférou s americkým sledováním evropských telefonních hovorů a datových toků, lepší ochrana dat v agendě tedy chybět nebude. Otázkou zůstává osud návrhu, aby velké firmy musely občanům umožnit “být zapomenut” na internetu. Dokončit bude také potřeba jeden z předvolebních taháků, tedy zrušení poplatků za roaming.
Především pro jižní země EU - a Itálie bude unii v druhé polovině tohoto roku přímo předsedat - je pak významná otázka nelegální migrace ze severní Afriky či Blízkého Východu a snaha ji omezit.
zdroj ČTK
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



