Nová vláda odloží platnost částí stavebního zákona
Praha 24. listopadu (ČTK) - Nová vláda odloží platnost některých částí nového stavebního zákona, následně je bude chtít změnit. Zřízení speciálního stavebního úřadu by mělo být zachováno, ale ne v rozsahu, který by vedl k prohloubení centralizace státu.
Při setkání lídrů českého stavebnictví na Pražském hradě to řekl kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny už ale začnou platit od 1. ledna příštího roku.
Úpravu zákona schválili poslanci přes veto Senátu letos v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy.
Bartoš řekl, že nová vládní koalice bude chtít stavební zákon změnit. “Budeme se snažit zanechat v tom zákoně to, co si myslíme, že je správné. Například zřízení speciálního úřadu, po kterém zde byla dlouhou dobu poptávka, ale rozhodně nechceme, aby zde vznikla další síť stavebních úřadů na nějaké nové úrovni či docházelo k jiné než ryze procesní a praktické centralizaci,” podotkl. Podle něj bylo chybou současné vlády, že přijala nový zákon na sílu bez širšího konsenzu ve Sněmovně. Nová koalice podle Bartoše bude chtít vytvořit takový návrh, který přežije i více volebních období.
Podle vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) má nová úprava zákona zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Znění zákona má však řadu kritiků, kteří po říjnových volbách ve Sněmovně posílili. Podle nich se státní správa vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje. O odklad účinnosti zákona v minulých týdnech už žádali například zástupci samospráv. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) k tomu tehdy sdělila ČTK, že odložení účinnosti zákona v době krize bydlení by bylo nezodpovědné.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon předložilo, zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt a posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Zákon podle ministryně nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení. Úřady se podle ní občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova.
Další články
Soud přiznal Heurece 250 milionů korun od Googlu za vytlačování z trhu
Praha 28. srpna (ČTK) - Pražský městský soud přiznal společnosti Heureka odškodné 250 milionů korun s úroky od firmy Google za to, že ji americká internetová společnost nezákonně vytlačovala z trhu.
Opozice se u změny rozpočtových pravidel na ÚS obrátí kvůli proceduře i obsahu
Praha 26. srpna (ČTK) - Opozice postaví podání Ústavnímu soudu (ÚS) k novele o rozpočtových pravidlech, jak ji dnes ve Sněmovně prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, na kritice procedury i meritu sporu, tedy jádra věci. Jde podle ní o narušení dělby moci.
Použití pyrotechniky na stadionech by mohlo nově být trestným činem
Praha 25. srpna (ČTK) - Použití pyrotechniky na stadionech by nově mohlo být místo přestupku trestným činem. Po dnešním jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech v Poslanecké sněmovně to novinářům řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Ústavní soud odmítl stížnosti společnosti Albert proti pokutám za klamavé slevy
Brno 25. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti společnosti Albert proti pokutám za klamavé slevy. Pokuty vyměřila maloobchodnímu řetězci Česká obchodní inspekce (ČOI) a postupně je potvrdily jednotlivé krajské soudy i Nejvyšší správní soud (NSS).
Apple po soudním rozhodnutí loni v Irsku zaplatil na daních 17 miliard USD
Dublin 21. srpna (ČTK) - Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě.



