Nejvíce na lobbing v EU vynakládají americké firmy Google, Facebook a Microsoft
Brusel 31. srpna (ČTK) - Nejvíce peněz na lobbing v Evropě vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Ukázala to studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl.
Firmy vydávají vysoké částky v době, kdy se EU snaží prosadit přísnější zákony, jejichž cílem je moc těchto firem omezit.
Technologický sektor ve výdajích překonává dokonce farmaceutické odvětví, fosilní paliva, finanční a chemický sektor, které v minulosti lobbingu dominovaly.
“Rostoucí lobbistická palebná síla velkých technologických firem a digitálního průmyslu jako celku odráží obrovskou a rostoucí roli těchto odvětví ve společnosti,” uvádí se ve studii. Důvodem k obavám by podle ní mělo být to, že tyto platformy mohou využít svého vlivu k tomu, aby se ujistily, že jejich hlasy jsou v debatě o nových pravidlech pro digitální platformy slyšet více než hlasy kritiků.
Studie uvádí, že 612 firem, skupin a svazů vynaloží ročně více než 97 milionů eur (2,5 miliardy Kč) za lobbing v oblasti digitální ekonomiky. Studie vychází z údajů, které firmy do poloviny června vložily do registru transparentnosti EU.
Nejvíce peněz vydal Google, a to 5,75 milionu eur. Následoval Facebook, jehož výdaje na lobbing činily 5,5 milionu eur. Microsoft na stejný účel vynaložil 5,25 milionu, Apple 3,5 milionu, Huawei tři miliony a Amazon 2,75 milionu eur.
Technologický lobbing se zaměřuje na dva hlavní právní předpisy. Zákon o digitálních trzích a zákon o digitálních službách. Ty platformám stanovují, co mají dělat a naopak nedělat, a vyžadují, aby více sledovaly obsah, poznamenala agentura Reuters.
Studie rovněž varuje před napojením odvětví na Evropskou komisi (EK). Lobbisté se účastnili tří čtvrtin z 270 schůzek úředníků EK k oběma návrhům zákonů.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



