Na nesrozumitelnost zákonů si začali stěžovat sami zákonodárci

Mezi poslední patřila například novela o právu na informace o životním prostředí. Nad jejím textem se pozastavil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Jako příklad citoval definicí pojmu interoperabilita, kterou je podle vládní předlohy “možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech”.

Předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera se shodl s právníkem Ivo Remundou na tom, že řada normotvůrců se snaží postihnout zákony všechny detaily ve šroubovaných paragrafech. Kdyby tito legislativci podle Kubery pracovali pro zoologickou zahradu, patrně by na klecích visely místo nápisů Nekrmte zvěř cedulky s následujícím textem:

“Fyzickým a právnickým osobám není dovoleno předkládat zvířatům předměty, které by vzhledem ke svým biologickým, chemickým, fyzikálním vlastnostem a charakteru příslušného živočišného druhu byly způsobilé být těmto příslušníky fauny pozřeny. To platí v pracovní dny, jakož i ve dny pracovního klidu a ve státní a státem uznávané svátky. Tento zákaz se nevztahuje na zaměstnance zoologických zahrad, kteří na základě své příslušné a doložené kvalifikace uzavřeli s těmito organizacemi pracovní smlouvu a v rámci druhu práce v ní stanovené, provádějí krmení zvířat. Tím ovšem není dotčena jejich povinnost, konzultovat biologickou a nutriční hodnotu krmiva s příslušným veterinárním specialistou na výživu, kteří jsou této kontrole zaměstnavatelem určeni po splnění předpokladů, stanovených zvláštním zákonem.”