MŽP pošle odpadové zákony znovu na vládní radu v půlce října
Praha 29. září (ČTK) - V polovině října chce ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět předložit vládním legislativcům návrh nových odpadových zákonů. Legislativní rada vlády (LRV) vrátila úřadu všechny jejich čtyři části k přepracování. Návrhy zákonů upravují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Kritizuje je ale řada odborníků, svazy i nevládní organizace. Balíček odpadových zákonů by MŽP mělo podle plánu předložit vládě na podzim letošního roku, začít platit by měly od 1. ledna 2021, řekl ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení.
“Předložené odpadové zákony dopracováváme podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby mohly být schváleny, tedy podle diskuse na plénu a návrhu stanovisek pro LRV. Následně budou znovu legislativní radě předloženy. Předpokládáme na plénu 17. října,” uvedl Charvát.
Současný návrh zákona o odpadech mimo jiné počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Zatímco uplynulých deset let se poplatek 500 korun za tunu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout 1850 korun za tunu. Umožňoval by v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Obce budou podle návrhu moct nově motivovat občana k třídění například systémem “Zaplať, kolik vyhodíš” (PAYT).
Návrh novely zákona o obalech naopak stanovuje minimální hustotu sběrné sítě, nepočítá ale se zavedením zálohového systému na PET lahve. Odborná veřejnost je v názoru, zda zálohovat či ne, rozdělena. Rozdílně vycházejí i průzkumy veřejného mínění. Podle znalců nespočívá otázka nakládání s PET lahvemi v ochraně životního prostředí, nýbrž ve způsobu třídění a byznysu. MŽP plošné zavedení zálohového systému nepodporuje, podle úřadu by mohl nekoncepčně zasáhnout do stávajícího systému třídění odpadů v Česku.
Řada odborníků kritizovala všechny současné návrhy odpadových zákonů proto, že podle nich neřeší finální využití odpadu dle evropských cílů a oběhového hospodářství ani podporu finální recyklace. Tvrdila, že znění zákonů byla komplikovaná. Ekologům kromě nedostatečné podpory recyklace vadilo, že zákon prodlužuje dobu skládkování z roku 2024 na 2030.
Na novou odpadovou legislativu se čeká už mnoho let, jen LRV jednala o různých verzích několikrát. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že přípravy byly složité mimo jiné i proto, že se v zákonech střetávají protichůdné a neslučitelné zájmy mnoha subjektů, které si hlídají svůj obor.
Další články
Zákaz mobilů ve škole by měl platit i o přestávkách a v družině, plyne z návrhu
Praha 22. června (ČTK) - Děti v mateřských a základních školách by mohly mít zakázáno používat mobilní telefon či jiné elektronické zařízení během výuky, o přestávkách nebo ve školní družině. Vyplývá to z návrhu novely školského zákona, který předložili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Internetová seznamka nesmí vydávat virtuální profily za běžné uživatele
Brno 22. června (ČTK) - Internetová seznamka nesmí vydávat účty spravované placenými moderátory za běžné uživatelské profily, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Nestačí ani obecné upozornění v obchodních podmínkách, že některé účty jsou uměle vytvořené, pokud návštěvník webu nepozná, zda komunikuje se skutečným uživatelem, anebo s placeným moderátorem.
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
