Ministryně spravedlnosti předložila vládě zprávu s návrhem opatření proti opakování tragédie ve Žďáru nad Sázavou

Rezorty po provedených šetřeních zjistily, že v současné době neexistuje na poli bezpečnosti ve školách a školských zařízeních ani v rozhodovací praxi ve věcech ochranného léčení minimální standard, jehož důsledné dodržování by vedlo k omezení rizik spojených s bezpečností na školách, resp. s problematikou ochranného léčení.

V návaznosti na tato zjištění byly jako hlavní opatření označeny přijetí vyhlášky o minimálním standardu bezpečnosti na školách, vytvoření Fondu pro podporu zabezpečení škol, sjednocení rozhodovací praxe soudů v řízení o ochranném léčení, respektive v řízení o změně způsobu výkonu ochranného léčení, povinnost soudu vyžadovat k tomuto řízení znalecké posudky ve zvlášť závažných případech a zejména přijetí nového zákona o výkonu ochranného léčení. Účinným preventivním opatřením je také zajištění systematického vzdělávání jak v oblasti bezpečnosti na školách, tak i v oblasti problematiky ochranného léčení a související rozhodovací činnosti soudů.

V rezortu Ministerstva spravedlnosti začala být realizována okamžitě po tragédii následující systémová a individuální opatření.

Systémová opatření

1. Přijetí zákona o výkonu ochranné léčby. Tvorba nového zákona je primárně v gesci Ministerstva zdravotnictví, nicméně Ministerstvo spravedlnosti je připraveno k okamžité spolupráci za využití závěrů Pracovní komise pro problematiku ochranného léčení, která byla zřízena 20. 6. 2014 a podílí se na přípravě části nového zákona o výkonu ochranného léčení, jakožto institutu trestně právního, které je možné vykonávat mimo jiné i ve věznicích souběžně s výkonem trestu odnětí svobody.

2. Zavedení povinnosti vypracovat znalecký posudek. Ministerstvo spravedlnosti připraví novelu trestního zákona zavádějící povinnost, aby byl v řízení o změně způsobu výkonu ochranného léčení z ústavního na ambulantní, v řízení o změně ústavního ochranného léčení na zabezpečovací detenci a v řízení o propuštění z ochranného léčení ve vymezených případech (s ohledem na závažnost stanovené diagnosy a její prognózu a škodlivost jednání) vždy vypracován znalecký posudek nezávislým znalcem.

3. Informování předsedů krajských a vyšších soudů. O výsledcích mimořádné prověrky byli dne 25. 11. 2014 informováni předsedové krajských soudů, zejména byli upozorněni na rozdílný rozsah dokazování prováděného soudy v řízení o změně způsobu výkonu ochranného léčení psychiatrického (sexuologického) z ústavní na ambulantní formu, a byli vyzváni ke sjednocení rozhodovací praxe příslušných soudů.

4. Širší vyhodnocení legislativních změn. Ministerstvo spravedlnosti iniciuje jednání k dané problematice za účasti soudců, státních zástupců, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, zástupců odborné veřejnosti z řad psychiatrů a psychologů, jehož účelem bude projednání případných dalších legislativních úprav trestního zákoníku a trestního řádu, které jsou uvedenými subjekty navrhovány.

5. Vzdělávání. Prostřednictvím Justiční akademie bylo do plánu vzdělávacích prací zařazeno systematické proškolení soudců a státních zástupců k problematice postupu při rozhodování o ochranné léčbě podle ustanovení trestního zákoníku a zároveň i k problematice ochranného léčení z pohledu zdravotnických zařízení.

6. Opatření Nejvyššího státního zastupitelství. Nejvyšší státní zástupce ve spolupráci s vedoucími státními zástupci vyhodnotí potřebu personálního posílení těch okresních státních zastupitelství, jejichž státní zástupci intervenují ve věcech daného charakteru a dojde k zintenzivnění dohledové činnosti v této oblasti rozhodování. Nejvyšší státní zastupitelství rovněž vypracuje metodiku pro postup státních zástupců ve věcech výkonu ochranného léčení a zabezpečovací detence.

Individuální opatření

1. Stížnost pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti podala 21. 11. 2014 k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. V přezkoumávaném řízení o trestní věci a vydaném usnesení mohlo totiž podle ministryně dojít k porušení zákona, protože důkazy provedenými před soudem nebyl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí.

2. Možnost kárného postihu. Ministerstvo dále vyhodnocuje možnost podání kárné žaloby na předsedu senátu Okresního soudu v Opavě, který v předmětné trestní věci rozhodoval, a to s ohledem na možné nerespektování povinností soudce vyplývající ze zákona o soudech, které mohlo vést k ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.