Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona o státním zastupitelství
Ministerstvo spravedlnosti dnes do připomínkového řízení poslalo návrh novely zákona o státním zastupitelství a novely zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Návrh přináší několik zásadních novinek – mění proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanovuje délku jejich funkčního období na 7 let. Navrhované změny postavení vedoucích státních zástupců mají posílit záruky jejich nezávislosti a eliminovat hypotetické riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy.
„Současná právní úprava není vnímána jako optimální a jasně o tom svědčí řada snah v uplynulých letech. Já jsem při svém nástupu slíbila, že návrh novely zákona o státním zastupitelství předložím, a to se dnes stalo,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Dodala také, že návrh počítá s účinností od 1. 1. 2022, což je období až po dalších parlamentních volbách a ustanovení nové vlády.
I nadále bude platit, že jmenovat nejvyššího státního zástupce může pouze vláda na návrh ministra spravedlnosti, ostatní vedoucí státní zástupce pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného vedoucího státního zástupce nebo nejvyššího státního zástupce. Nově se však stanovují minimální požadavky na osoby, které mohou být do této funkce jmenovány. Kromě obecných podmínek absence nezahlazeného kárného postihu a požadavku na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti garantující řádný výkon funkce, se zavádí požadavek na minimální délku požadované předchozí praxe.
Obdobně jako v předchozích návrzích zákona o státním zastupitelství, které byly předloženy v minulých volebních obdobích, jsou součástí procesu jmenování vedoucích státních zástupců ze strany ministra spravedlnosti obligatorní výběrová řízení. To znamená, že osobu, která nebude vybrána ve výběrovém řízení, nebude možné do funkce jmenovat.
Vedoucí státní zástupci, včetně nejvyššího státního zástupce, budou do svých funkcí jmenováni na časově omezené období, a to v délce 7 let. Zákon zároveň stanoví i určité limity pro možnost opakování výkonu funkce vedoucího státního zástupce. Návrh počítá s tím, že nejvyšší státní zástupce nemůže být do této funkce jmenován opakovaně. Dále stanovuje, že vrchní a krajský státní zástupce nemůže u téhož zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce 2 po sobě jdoucí funkční období a okresní státní zástupce může u téhož zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Tato omezení se uplatní i na vedoucí státní zástupce, kteří vykonávají tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Před uplynutím funkčního období bude možné vedoucího státního zástupce odvolat z výkonu funkce pouze rozhodnutím kárného soudu pro kárné provinění. Jinými slovy ruší se dosavadní možnost vlády bez uvedení důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce, rovněž tak jako oprávnění ministra spravedlnosti odvolat ostatní vedoucí státní zástupce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z výkonu této funkce.
V důsledku zavedení časově omezeného výkonu funkce vedoucích státních zástupců se řeší i postupná obměna stávajících funkcionářů státních zastupitelství, tj. jsou upravena přechodná ustanovení. Ta jsou nastavena tak, aby docházelo k postupné obměně vedoucích státních zástupců, přičemž s obměnou – vzhledem k navrženému datu nabytí účinnosti – započne až vláda ustavená v novém volebním období a dokončí ji až vláda následující. Konkrétně se navrhuje, že nejvyššímu státnímu zástupci končí funkční období uplynutím 2 let a vrchním státním zástupcům uplynutím 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajští a okresní státní zástupci pak budou dle data nástupu do své funkce rozděleni do 5 přibližně stejných skupin se stanoveným přechodným obdobím od 3 do 7 let.
Návrh zákona je k dispozici zde.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



