Majetek se bude ode dneška přiznávat hned při vstupu do funkce
Praha 1. září (ČTK) - Majetková přiznání politiků a dalších veřejných funkcionářů hned po vstupu do úřadu zavádí novela zákona o střetu zájmů, která dnes nabývá účinnosti. Dosud je podávali průběžně jednou za rok bez vstupních dat. Přiznávat majetek jich nově bude víc než dřív. Jmény se tak začne plnit nový centrální registr oznámení o střetu zájmů. Část normy přezdívané lex Babiš, která omezuje možnost podnikání členům vlády, platí od 9. února. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) kvůli tomu převedl svůj majetek do svěřenských fondů.
Povinnost oznamovat svoje majetkové poměry se bude týkat zhruba 35.000 veřejných funkcionářů. Oznámení do nového registru ve správě ministerstva spravedlnosti musejí podat během října a listopadu. Výjimku mají pouze současní poslanci a senátoři, kteří podají oznámení až na konci června příští roku. Ke konci června musejí funkcionáři nadále každoročně podávat průběžná majetková přiznání.
Jednotný registr má podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje jeho zavedení za úspěch v boji s korupcí. “Nová pravidla budou platit od září 2017, to znamená už v nadcházejících parlamentních volbách, budou také přísněji nastaveny sankce za případné porušení zákona,” uvedla při nedávném hodnocení práce legislativní sekce úřadu vlády.
Novela rozšiřuje okruh funkcionářů, kteří jí podléhají, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení bude shromažďoval Nejvyšší soud a nebudou veřejná. Nově zvolené funkcionáře, tedy i poslance vzešlé z říjnových voleb, budou do registru jejich instituce nahlašovat do 15 dnů ode dne zahájení výkonu jejich funkce. Stejnou lhůtu budou mít pro oznámení o skončení funkce.
Část zákona platná od února zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zakazuje také členům vlády a dalším politikům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš proto akcie svých firem Agrofert a SynBiol počátkem února vložil do dvou svěřenských fondů. Součástí Agrofertu je i mediální dům Mafra. Tyto pasáže zákona napadli u Ústavního soudu poslanci ANO a také prezident Miloš Zeman. Prezident zákon dříve vetoval, Sněmovna ho ale přehlasovala.
Další články
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
