Majetek se bude ode dneška přiznávat hned při vstupu do funkce
Praha 1. září (ČTK) - Majetková přiznání politiků a dalších veřejných funkcionářů hned po vstupu do úřadu zavádí novela zákona o střetu zájmů, která dnes nabývá účinnosti. Dosud je podávali průběžně jednou za rok bez vstupních dat. Přiznávat majetek jich nově bude víc než dřív. Jmény se tak začne plnit nový centrální registr oznámení o střetu zájmů. Část normy přezdívané lex Babiš, která omezuje možnost podnikání členům vlády, platí od 9. února. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) kvůli tomu převedl svůj majetek do svěřenských fondů.
Povinnost oznamovat svoje majetkové poměry se bude týkat zhruba 35.000 veřejných funkcionářů. Oznámení do nového registru ve správě ministerstva spravedlnosti musejí podat během října a listopadu. Výjimku mají pouze současní poslanci a senátoři, kteří podají oznámení až na konci června příští roku. Ke konci června musejí funkcionáři nadále každoročně podávat průběžná majetková přiznání.
Jednotný registr má podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje jeho zavedení za úspěch v boji s korupcí. “Nová pravidla budou platit od září 2017, to znamená už v nadcházejících parlamentních volbách, budou také přísněji nastaveny sankce za případné porušení zákona,” uvedla při nedávném hodnocení práce legislativní sekce úřadu vlády.
Novela rozšiřuje okruh funkcionářů, kteří jí podléhají, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení bude shromažďoval Nejvyšší soud a nebudou veřejná. Nově zvolené funkcionáře, tedy i poslance vzešlé z říjnových voleb, budou do registru jejich instituce nahlašovat do 15 dnů ode dne zahájení výkonu jejich funkce. Stejnou lhůtu budou mít pro oznámení o skončení funkce.
Část zákona platná od února zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zakazuje také členům vlády a dalším politikům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš proto akcie svých firem Agrofert a SynBiol počátkem února vložil do dvou svěřenských fondů. Součástí Agrofertu je i mediální dům Mafra. Tyto pasáže zákona napadli u Ústavního soudu poslanci ANO a také prezident Miloš Zeman. Prezident zákon dříve vetoval, Sněmovna ho ale přehlasovala.
Další články
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.
EU chystá nová pravidla pro omezení krátkodobých pronájmů typu Airbnb
Brusel 5. září (ČTK) - Evropská unie se chystá stanovit pravidla, která pomohou evropským městům omezit krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb. Evropská komise (EK) má příští týden představit legislativní návrh, který stanoví podmínky, za kterých mohou úřady omezit poskytování krátkodobých turistických pronájmů.
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
