Limit pro veřejné zakázky malého rozsahu se od čtvrtka zvýší
Praha 1. dubna (ČTK) - Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se od čtvrtka zvýší o polovinu. V případě dodávek zboží a služeb se hranice zvýší ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun.
Ve čtvrtek začne platit novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která zvýšení limitů přináší. Na dotaz ČTK to potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj. Změna je součástí novely zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám z mimounijních zemí. Důvodem jsou různé podpory, které tyto firmy mohou doma dostávat.
“Upozorňujeme, že na veřejné zakázky malého rozsahu není možné pohlížet jako na veřejné zakázky bez výběrového řízení. Vztahují se na ně interní pravidla jednotlivých zadavatelů (v případě dotovaných veřejných zakázek dotačních orgánů) a základní zásady v zákoně o zadávání veřejných zakázek,” uvedla mluvčí MMR Karolína Nová.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) už během debat v Parlamentu uvedl, že navýšení limitů je zdůvodnitelné a z pohledu zadavatelů očekávatelné. Zvýšení limitů se do předlohy dostalo ve Sněmovně na návrh sněmovního hospodářského výboru v reakci na nárůst cen. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500.000 korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
Celá předloha, která vstupuje v účinnost, reaguje na evropské nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. Toto nařízení má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU, které mohou ve svých mateřských zemích získávat různé subvence. To pak může narušovat hospodářskou soutěž.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



