Lidé se loni více obraceli na finančního arbitra kvůli řešení sporů

Finanční arbitr je mimosoudní orgán, kam se mohou obracet spotřebitelé ve sporech s poskytovateli finančních produktů a služeb. Jde třeba o kolektivní investování, platební služby nebo například směnárny. Řízení před arbitrem je bezplatné. Pokud některá ze stran sporu není s výsledkem spokojená, může se obrátit na soud.

Nejčastějším sporem i předmětem vyřizovaných dotazů byl v roce 2021 spotřebitelský úvěr, stojí ve zprávě arbitra. Šlo hlavně o spory z předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení nebo spory o platnost úvěrové smlouvy pro neposouzení úvěruschopnosti dlužníka před jejím uzavřením. Podle zákona o spotřebitelském úvěru musí ten, kdo úvěr poskytuje, posoudit ještě před uzavřením smlouvy, zda bude spotřebitel úvěr schopen splatit. Úvěr mu může poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

Druhou největší oblastí byly spory z platebních služeb. Mezi nimi je nečastějším typem spor související se zneužitím platebních prostředků, jako jsou karty nebo internetové bankovnictví. Spotřebitelé se také přeli v případě vkladů v hotovosti prostřednictvím bankomatů, kdy tvrdili, že vložili více peněz, než kolik jim pak provozovatel platební služby připsal.

Arbitr loni naopak nezačal řešit žádný spor ohledně směnáren, pouze dokončil tři spory z dřívějška. Od dubna 2019, kdy začala platit možnost spotřebitele odstoupit od směnárenského obchodu, se počet nových sporů výrazně snížil, uvádí arbitr.

Arbitrovi se loni podařilo uzavřít 1723 sporů. Z toho ve více než třech čtvrtinách se podařilo dosáhnout smíru mezi stranami sporu. Návrhu spotřebitele zcela vyhověl ve třech případech a částečně ve 43 případech. Naopak 42 případů skončilo zamítnutím návrhu spotřebitele. Dalších 179 případů musel arbitr zastavit, protože spotřebitel nespolupracoval.

Arbitr může řešit spory například ohledně zneužití platební karty, nevydání peněz z bankomatu nebo v případě úvěrů spory například o výši dluhu a platnosti smlouvy o úvěru. V případě kolektivního investování může například rozhodovat spor o výši poplatku za nákup nebo prodej podílového listu. V případě životního pojištění může rozhodovat spor třeba o výši pojistného plnění. Krom toho může rozhodovat i spory u stavebních spořitelen nebo například investičních služeb.

Sněmovna letos v březnu zamítla návrh zákona poslanců ANO, kteří navrhovali, aby se pravomoc arbitra rozšířila. Předkladatelé navrhovali, aby arbitr mohl řešit nově i spory ze smluv o neživotním pojištění, doplňkovém penzijním spoření a penzijním připojištění. Bývalá vláda však měla výhrady. Poukazovala například na to, že u neživotního pojištění bývají zapotřebí znalecké posudky, což by řízení prodloužilo a vyžádalo by si to další náklady.

“Spotřebitelé se na finančního arbitra obracejí čím dál tím častěji. Bohužel se obracejí i ve sporech z neživotního pojištění nebo penzijního připojištění nebo spoření, které finanční arbitr není dosud příslušný řešit. Spotřebitel je tak často zklamaný, že nemůže své finanční spory řešit před jedním orgánem mimosoudního řešení sporu,” stojí ve zprávě arbitra. Finančním arbitrem je od roku 2011 Monika Nedelková.