ERÚ žádá poslance, aby vrátili vládě novelu energetického zákona

Norma, která také například mění způsob platby poplatku na obnovitelné zdroje energie a má umožnit provozovat malé solární elektrárny bez zbytečné administrativy, je ve Sněmovně před úvodním kolem projednávání. Je zařazena na program schůze, která začne v úterý.

Vitásková uvedla, že nemá problém s tím, aby rada úřadu vznikla, vadí ji ale její podoba. Rada ERÚ má mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden má být jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. Členy a jejího předsedu má nově jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. V současné době jmenuje předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období je šestileté.

“Současný nezávislý způsob regulace končí, jedná se o zjevný pokus o politizaci úřadu,” uvedla Vitásková. Předseda rady se podle ní stane jakýmsi dalším náměstkem ministra průmyslu. Uvedla, že novela v době všeobecného šetření předpokládá růst nákladů na jednoho člena úřadu. “Náklady na jednoho člena se odhadují na 3,2 milionu korun, jde tedy o navýšení rozpočtu ERÚ o deset procent,” řekla Vitásková.

Úřadu podle ní vadí i termín poloviny příštího roku, kdy má rada vzniknout. “Je to v rozporu s tím, co veřejně deklaroval ministr (průmyslu a obchodu Jan) Mládek, kdy rada měla vstoupit v platnost až v roce 2017, po mém funkčním období,” uvedla Vitásková.

Podle Vitáskové je přesto vznik rady možný, měla by ale být nezávislá, apolitická a měla by mít jasně stanovené pravomoci. ERÚ navrhuje například model, v němž by dva členy jmenovala Sněmovna, dva Senát a dva prezident. “Ať odvolání není o tom, kdo se komu znelíbí,” dodala Vitásková.

Opět taky zkritizovala ministerstvo, že s ERÚ podobu zákona příliš nekonzultovalo. ERÚ podle Vitáskové poprvé nebylo gestorem novely energetického zákona.