Dopady pandemie nejen v souvislosti s nouzovým stavem

NOUZOVÝ STAV A JEHO PRÁVNÍ REŽIM

• Stěžejním orgánem krizového řízení je dle zákona č. 240/2000 Sb. v rámci vyhlášeného nouzového stavu vláda. Ta je v době trvání nouzového stavu oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu vydávat tzv. krizová opatření a na základě nich omezit základní lidská práva.
• Rozhodnutí o krizových opatřeních se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se ve Sbírce zákonů https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
• Pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací je Ústřední krizový štáb vlády ČR. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.
• Koordinační role náleží ministerstvu vnitra. Klíčová role náleží za dané situace pochopitelně také ministerstvu zdravotnictví . Pro zajištění připravenosti na úrovni územních samosprávných celků disponují pro řešení krizových situací zákonem stanovenými pravomocemi i krajské úřady a obecní úřady, resp. hejtmani a starostové.
• Na rozhodnutí vydaná během nouzového stavu se (až na výjimky) nevztahuje správní řád. Porušení krizových opatření je přestupkem, za nějž mohou být ve správním řízení ukládány vysoké pokuty. S ohledem na povahu některých krizových opatření však nejsou vyloučeny ani dopady v rovině trestněprávní.

PRACOVNÍ PRÁVO

• Pokud to povaha práce nevylučuje, je vhodné využít opět institut práce z domova (pouze na základě dohody, zaměstnanec k tomuto nemůže být nucen). Podrobnější informace k tématu „HOME OFFICE“ naleznete v našem newsletteru.
• V současné době jsou stále platné vládní programy na podporu v nezaměstnanosti, včetně programu „Antivirus“, jehož stávající podmínky jsou uvedeny ZDE.
• Poslanecká sněmovna projednává komplexní právní úpravu tzv. „kurzarbeitu“, nicméně její finální podmínky jsou v tuto chvíli nejasné, stejně jako datum uvedení v účinnost, který je zatím plánován na 1. 11. 2020.

SMLUVNÍ PRÁVO

• Je třeba mít na paměti, že koronavirus už obecně není nepředvídatelnou skutečností, při současném uzavírání smluv je s ním proto vhodné rovnou ve smlouvě počítat.
• U smluv vždy platí, že strany si mohou ve smlouvě sjednat řadu věcí odlišně od zákona. Není vhodné se tedy řídit jen obecnými doporučeními, ale vždy je lepší smlouvu přizpůsobit konkrétním podmínkám.
• Strana postižená pandemií koronaviru obecně nemůže přikročit k jednostrannému zvýšení či snížení dohodnuté ceny. Pouze pokud strany smlouvu uzavřely v době, kdy ještě nebylo možné  aktuální opatření a další šíření koronaviru předpokládat, a zároveň by v důsledku pandemie vznikl mezi plněními obou stran ze smlouvy zvlášť hrubý nepoměr, může poškozená strana po druhé straně požadovat obnovení jednání o smlouvě.
• Opatření spojená s koronavirem mohou ospravedlnit neplnění povinností ze smluv, pouze pokud představují tzv. vyšší moc. Nároky a postup se budou lišit podle toho, zda smlouva ujednání o vyšší moci obsahuje, či nikoliv. Záleží pak také na tom, jak konkrétní smlouva pojem vyšší moci definuje a jestli tuto definici současná omezení naplňují. Zároveň je nutné, aby překážka v podobě koronaviru byla příčinou nesplnění povinnosti řádně a včas.
• Vládní opatření mohou v některých případech způsobit zánik závazku ze smlouvy pro nemožnost jejího plnění (tzv. dodatečná nemožnost plnění). To ovšem jen za předpokladu, že plnění není možné poskytnout ani za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.
• Více se o dopadech vládních opatření na smluvní právo dozvíte v našem článku, který podrobně přibližuje, jaké případy mohou ve smluvních vztazích v době pandemie nastat.

OBCHODNÍ KORPORACE

Pro obchodní korporace se uplatní úprava zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, tzv. Lex Covid. V případě obchodních korporací tedy platí následující:

• Z obecného zákazu jsou vyňaty hromadné akce, pokud jde o výkon povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti – tedy vyňaty jsou i valné hromady a zasedání orgánů právnických osob.
• Lze konat valnou hromadu a zasedání orgánu společnosti formou per rollam nebo za využití technických prostředků (videokonference), i pokud není tato možnost upravena v zakladatelském právním jednání (společenská smlouva / stanovy).
• Zasedání se koná za podmínek stanovených v zakladatelském právním jednání, případně na základě úpravy v zákoně o obchodních korporacích.
• V případě jiných právnických osob než obchodních korporací (spolky) určí podmínky konání zasedání statutární orgán, případně orgán, o jehož zasedání jde (např. kontrolní orgán).
• Ze zákona nastává automatické prodloužení funkčního období členů orgánů, kterým by za účinnosti zákona Lex Covid měla zaniknout funkce z důvodu plynutí času v době trvání mimořádných opatření, a to až do doby uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádných opatření.
• Funkční období se prodlouží také členům orgánů, kterým funkční období uplyne v době do 1 měsíce ode dne skončení mimořádných opatření, a to do okamžiku uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádných opatření.
• Pokud člen orgánu nehodlá ve funkci setrvat, musí vyjádřit svůj nesouhlas nejpozději do dne, kdy jinak mělo funkční období uplynout.
• Lze rovněž provést kooptaci, tj. dočasné jmenování na uvolněné místo v orgánu samotným orgánem, pokud počet jeho členů neklesne pod polovinu, a to i v případech, kdy kooptace není připuštěna v zakladatelském právním jednání.
• Při splnění určitých podmínek dochází u některých obchodních korporací k prodloužení lhůty pro schválení účetní závěrky.

OBLAST FINANCOVÁNÍ, RESTRUKTURALIZACE A INSOLVENCE

• Žádné opatření přijaté v rámci nouzového stavu se přímo netýká financování ani poskytování finančních služeb.
• Dlužník až do 31.12.2020 není povinen podat dlužnický insolvenční návrh, i když se nachází v úpadku.
• Dne 31. 10. 2020 skončí zákonné moratorium na splátky úvěrů.
• Důsledkem ukončení moratoria pravděpodobně budou závažné finanční problémy mnohých firem i spotřebitelů, nárůst platební neschopnosti a s ní spojených insolvenčních řízení.
• Aktuálně je ze zákona odložené splácení cca 200 mld. korporátních úvěrů a 250 mld. spotřebitelských úvěrů, z čehož je 180 mld. hypotečních úvěrů.
• Celkem se jedná o 360 tis. dlužníků. V 66 % případů se odklady týkaly spotřebních úvěrů, ve 26 % šlo o hypoteční úvěry, v 5 % se jednalo o úvěry podnikům a zbylá 3 % jsou ostatní typy úvěrů.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

• Znovu se otevírají otázky související např. s přímým nákupem roušek, dezinfekčních prostředků či zdravotnického materiálu na základě obecné výjimky z povinnosti postupu v zadávacím řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) či použití tzv. jednacího řízení bez uveřejnění.
• V této souvislosti lze odkázat na stanoviska příslušných orgánů obsahující praktická doporučení k zadávání veřejných zakázek v době koronavirové nákazy, uveřejněná na Portálu o veřejných zakázkách.
• Publikovaná doporučení však nelze ve druhé koronavirové vlně aplikovat bez dalšího, neboť byla ovlivněna bezprecedentní situací, kterou koronavirová pandemie způsobila v rámci své první (jarní) vlny a která ve svém celosvětovém měřítku neměla doposud obdoby. Není tak možné např. automaticky spoléhat na možnost aplikace § 222 odst. 6 ZZVZ při prodlužování termínů plnění smluv, neboť zkušenosti a poučení z první vlny pandemie mohou do budoucna ztěžovat pozici zadavatelů při odůvodnění nepředvídatelnosti potřeby změny smlouvy.

VEŘEJNÁ PODPORA

• Nástroje veřejné podpory poskytují řadu možností k omezení ekonomických dopadů pandemie COVID-19. Jejich aplikace je v zásadě možná bez ohledu na vyhlášení nouzového stavu.
• Evropská komise vydala rámcová pravidla pro řadu typů podpor (finanční granty, záruky za úvěry, subvencované úrokové sazby, vývozní úvěry, podporu výzkumu vývoje a výroby prostředků proti COVID-19, odklady daní a odvodů, subvence mzdových nákladů a rekapitalizace podniků v obtížích). Rámec zatím umožňuje poskytování podpor do konce roku 2020, ale nelze vyloučit jeho prodloužení.
• ČR podle tohoto rámce již zahájila řadu programů podpory: zejména programy záruk za úvěry COVID, vývozní podpory, program COVID nájemné, podpory v oblasti výroby zdravotních prostředků, nebo pobytové poukazy na podporu lázeňství. Další opatření by byla možná, např. poskytování subvencí k úrokovým sazbám.
• Evropská komise dále formálně prohlásila pandemii COVID-19 za přírodní pohromu, což vytváří prostor pro přímou kompenzaci škod, které vznikly v důsledku pandemie (právní posouzení škody přitom nezávisí na tom, zda byl vyhlášen nouzový stav, či vydána krizová nebo mimořádná opatření).

SOUTĚŽNÍ PRÁVO

• Pravidla soutěžního práva zůstávají nezměněna, i v době pandemie a ekonomické krize platí zákaz dohod omezujících soutěž či zneužití dominance.
• Dočasnou výjimku ze zákazu některých dohod mezi konkurenty mohou využít zemědělci v oblasti výroby mléka, brambor, živých rostlin a květin a vína.
• Soutěžní úřady jsou ochotny neformálně posoudit plánovanou spolupráci podniků a v některých případech potvrdit jejich nezávadnost, např. z důvodu prospěchu pro spotřebitele.
• V případě spojení podniků podléhajících povolení Evropské komise je třeba počítat s tím, že přednotifikační jednání trvají až dvojnásobek běžné doby.