Česká republika uspěla u soudu ve Štrasburku ve sporu s Rybářstvím Třeboň

Podle soudu stát neporušil majetková práva, když společnosti po více než 20 letech bez náhrady odebral rybníky a přilehlé pozemky, které získala v roce 1992 při privatizaci Státního rybářství Třeboň. Privatizace totiž neplatila kvůli rozporu s takzvaným blokačním ustanovením, jehož smyslem bylo do přijetí zákona o církevních restitucích zamezit převodu původně církevního majetku do soukromých rukou. O rozsudku dnes informovalo ministerstvo spravedlnosti. Majetek nyní patří římskokatolickým farnostem. Rybářství nechtělo věc nyní komentovat.

Soud podle ministerstva rozhodl ve spojených věcech Rybářství Třeboň Hld. a Rybářství Třeboň a.s. proti České republice. “Pro nás je to nová informace, teď se k tomu nebudeme vyjadřovat. Tyto záležitosti stejně řeší naši právníci,” řekl dnes ČTK předseda představenstva holdingu Rybářství Třeboň Jan Hůda.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nabyl účinnosti v roce 2012 a římskokatolické farnosti se poté u soudů domáhaly určení, že privatizace odporovala zákonu, který zakazoval převést na třetí osoby majetek, který na stát přešel po únoru 1948 z vlastnictví církví. Majetek, který drželo do roku 1992 Státní rybářství Třeboň, přešel na základě privatizačního projektu na akciovou společnost Rybářství Třeboň, ačkoli někdejší církevní parcely se tehdy na soukromé subjekty převádět neměly. Dopadalo na ně speciální blokační ustanovení. České soudy prohlásily privatizaci pozemků, které získalo rybářství, za protiprávní a od počátku neplatnou. Pozemky pak stát vydal farnostem, připomněla Kancelář vládního zmocněnce.

Podle něj evropský soud vyzdvihl, že v případě restituce majetku zabaveného komunistickým režimem, mají státy široký prostor pro uvážení.

“Český zákonodárce deklaroval záměr vrátit původní majetky církvím už v 90. letech. Aby nedošlo k jeho zmaření, stanovil zákaz převádět tyto majetky do vlastnictví soukromých osob pod sankcí neplatnosti. Zásah do majetku stěžovatelek tak byl v souladu se zákonem a sledoval legitimní cíl odčinění historických křivd,” tlumočila vyjádření soudu kancelář. Podle ní ESLP také zohlednil to, že rybářství získalo pozemky bezúplatně a dlouhou dobu mohlo “požívat jejich plody a užitky, které od nich nebyly zpětně požadovány”.

Štrasburský soud v rozsudku zmiňuje pozemky římskokatolických farností Novosedly nad Nežárkou a Lutová a soudní řízení v Česku. Jak ČTK vysvětlil generální vikář českobudějovické diecéze David Henzl, farnosti se v soudním procesu v Česku domáhaly navrácení pozemků včetně pěti rybníků na Jindřichohradecku. Čtyři rybníky patřily farnosti Lutová, která ale zanikla v roce 2019, protože byla sloučena s farností Chlum u Třeboně. Jeden rybník patřil farnosti Novosedly nad Nežárkou, která také zanikla v roce 2019 a byla sloučena s farností Stráž nad Nežárkou. Ústavní soud v roce 2021 zamítl stížnosti Rybářství Třeboň a to muselo vrátit výše uvedené pozemky farnostem.