Automatické zavedení datových schránek občanů bude až od roku 2023
Praha 1. června (ČTK) - Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bude zavedeno až od roku 2023. Sněmovna dnes tento roční odklad schválila na podnět Senátu.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím souhlasil. Odklad je součástí zákona, který má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Odklad má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity. Datovou schránku bude možné do dvou týdnů deaktivovat a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.
Norma po zásahu Senátu rovněž zkracuje období, v němž mají státní fondy digitalizovat informace o poskytnutých dotacích. Podle sněmovní verze měly digitalizovat údaje od roku 2010, podle senátní verze postačí digitalizace materiálů od roku 2018.
Předloha počítá od roku 2025 s elektronizací kontroly řidičů. Mohla by být možná bez nutnosti předkládání řidičského průkazu, potřebné údaje budou moci být ověřovány přímo v centrálním registru řidičů dálkovým způsobem, uvedlo ministerstvo vnitra. Řidičům tak při kontrole postačí jen občanský průkaz.
Zákon v rámci novel zhruba 170 zákonů mimo jiné prodlužuje až do konce roku 2023 zapisování rodných čísel do občanských průkazů. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku a poté měla být nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Norma, které se pracovně přezdívá DEPO, má také o rok, na počátek ledna 2023, odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů.
Zákon má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.
Ministerstvo vnitra mezi dalšími změnami vypíchlo hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jakéhokoli státního informačního systému veřejné správy. Občané a firmy už nebudou muset dokládat své údaje či hlásit jejich změny také ve vztahu k bankám nebo telefonním operátorům.
V rámci zákona DEPO se přesněji vymezují pravidla pro používání cloudových řešení. “Data v cloudu jsou zálohována a šifrována a chráněna proti kybernetickým útokům mnohonásobně lépe než při jejich uložení v úložišti jedné z mnoha veřejných institucí,” sdělila ČTK ředitelka pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft Lenka Axlerová. Podle ředitele cloud služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého je cloud computing jedním z důležitých mezníků nutných pro zrychlení a zlepšení digitálního fungování státu.
Norma počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, potvrdí-li jej účastníci elektronickým podpisem. Sněmovna do zákona vtělila také ustanovení, podle něhož by poskytování právních služeb bez oprávnění bylo pokutováno až jedním milionem korun, v opakovaných případech až třemi miliony korun. Lidem vydávajícím se za advokáty má hrozit pokuta až 200.000 korun.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



