91 % podnikatelů nehodlá se státem vést spor o náhradu škod za uzavřené provozovny na jaře
Naprostá většina podnikatelů – přesně 91 % – neplánuje pustit se do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.
Hlavním důvodem je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lock down překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.
Někteří ministři se podnikatele snažili od případných žalob odradit tvrzeními, že škody jim nezpůsobily vládní preventivní kroky, ale samotné onemocnění covid-19. Ministerstva se už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek zanášet ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích Hospodářské komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.
Ze šetření přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být právě výše a rozsah náhrady škody.
Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Z toho důvodu je pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo 6 % firem, zejména v oblasti osobních služeb.
Hospodářská komora ČR rovněž připomíná, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá (např. prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem, omezení možnosti dát-dostat výpověď z nájmu, příspěvek na nájemné).
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



