Dne 8. 8. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 191/2019 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ve znění nařízení vlády č. 83/2018 Sb.

Senát chce kvůli posílení nezávislosti státních zástupců zavedení jejich funkčních období a stanovení podmínek, za nichž by mohli být odvoláni. Schválil včera kvůli tomu vlastní návrh novely, kterou nyní dostane k projednání Sněmovna. Obdobné úpravy předložili i poslanci v reakci na chystanou vládní novelu. Ambicí senátní předlohy je podle jejích tvůrců deklarovat postoj horní komory k případnému omezování žalobců ze strany výkonné moci.

Není pochyb o tom, že zákon poskytuje jasně vymezená práva pro vlastníka ochranné známky, účelem jejíhož pořízení je zajistit ochranu nehmotných statků patřících do skupiny práv na ochranu duševního vlastnictví. Takto zapsané označení slouží nejen k identifikaci podnikatelů mezi sebou, ale také k rozlišování jejich výrobků a služeb mezi samotnými zákazníky. Oproti tomuto vyvstává otázka, jaká práva a povinnosti vyplývají uživatelům, kteří své označení používají v obchodním styku bez jejich evidence. Následující text pojednává také o tom, zda je možné nezapsané označení kategorizovat jako věc v právním smyslu a jaké jsou možnosti jeho převodu.

Dne 8. 8. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 190/2019 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb.

Středočeský kraj navrhne změnu stavebního zákona, která má zkrátit čekání lidí na rozhodnutí ve stavebním řízení. Proces podle kraje neúměrně protahují přehnané kvalifikační požadavky na úředníky obecních stavebních úřadů. Hejtmanství chce, aby se požadavky na jejich odbornost vrátily na úroveň roku 2012. Navrženou úpravu stavebního zákona rada kraje předloží ke schválení zastupitelstvu 26. srpna, uvedla dnes Helena Frintová z krajského úřadu.

V posledních týdnech se v médiích diskutuje o rozsudku Soudního dvora EU č. C-55/18 [1], který se týká evidence pracovní doby. Čeští zaměstnavatelé jsou již několik let povinni vést evidenci pracovní doby zaměstnanců. Přináší tento rozsudek pro zaměstnavatele další povinnosti?

Dne 31. 7. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 189/2019 Sb. nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení.

Orgány činné v trestním řízení by se měly vyvarovat ve vztahu k novinářům jednání, které by mohlo vyvolávat dojem, že je s novináři zacházeno jinak a přísněji než s jinými osobami, uvádí nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4037/18.

Srovnávač cen Heureka.cz uspěl ve sporu s největším českým internetovým obchodem Alza.cz. Pražský městský soud zatím nepravomocně rozhodl, že se e-shop musí omluvit za tvrzení o tom, že je Heureka pro internetové obchody riziková či nevýhodná. Dál to podle verdiktu již nesmí uvádět a musí se vzdát domény Bezheureky.cz. Alza se proti rozhodnutí odvolala. Napsal to dnes deník E15.

České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační.

Ústavní soud odmítl stížnost spolumajitele firmy Ravak Jindřicha Vařeky staršího proti postupu soudů v případu falešné směnky v kauze Oleo Chemical. Stížnost vyhodnotil jako neopodstatněnou, plyne z databáze rozhodnutí Ústavního soudu. Krajský soud v Praze původně zakladatele Oleo Chemical Kamila Jirounka za použití falešné směnky na 127 milionů odsoudil k šesti letům vězení, ale po zásahu Nejvyššího soudu rozsudek před dvěma lety zrušil a Jirounka osvobodil. Vařeka s tím nesouhlasil a chtěl nové projednání případu. ÚS mu nevyhověl.

Dne 31. 7. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 188/2019 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu.

Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.

Lidé se asi budou moci snadněji zbavit dluhů z dětství. Budou moci využít oddlužení ve zvýhodněném režimu, které se vztahuje na seniory a zdravotně postižené. Změnu přináší novela insolvenčního zákona, kterou Senát zřejmě příští týden schválí. Doporučil mu to jeho hospodářský výbor.

Rád bych začal příběhem, kterým bych chtěl ilustrovat téma své dnešní přednášky. Můj příspěvek bude samozřejmě ovlivněn tím, že jsem zákonodárce. Sám se dlouhodobě věnuji autorskému právu a právu na informace. V Poslanecké sněmovně jsem předsedou ústavněprávního výboru a také předsedou podvýboru pro elektronickou Sbírku zákonů a digitalizaci justice.

Dne 25. 7. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 187/2019 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby.

Investiční pobídky by se měly už brzy změnit. Získat by je nově měla technologická centra a centra strategických služeb z celého Česka kromě Prahy. Na vybudování výrobního podniku či rozšíření výroby a nové pozice v ní by investoři mohli dostat podporu od státu tehdy, pokud by podíl nezaměstnaných v ČR překročil 7,5 procenta. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, který připravilo ministerstvo práce a který na svém webu zveřejnil kabinet.

Na konci září se v Brně bude konat jedenáctý ročník odborné konference České právo a informační technologie, věnované právu informačních a komunikačních technologií a právní informatice. Dvoudenní akci jako již tradičně pořádá Ústav práva a technologií, pracoviště Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V jejím průběhu se představí to nejzajímavější, co se v posledních měsících událo v této dynamické právní oblasti.

Práce s Billem Gatesem ho naučila mnoho. Co se ale Bill Gates naučil od něj? Jan Mühlfeit, v současnosti globální stratég, kouč top manažerů, olympijských vítězů a umělců, má za sebou velmi úspěšnou a dlouholetou kariéru ve společnosti Microsoft, mimo jiné na pozici prezidenta pro Evropu, kde působil v letech 2007 - 2014. V následujícím rozhovoru se dozvíte odpověď nejen na již vyřčenou otázku, ale také na to, jak být skvělým šéfem, jak vést, inspirovat, motivovat a starat se o druhé i o sebe samé. S Janem Mühlfeitem jsme se ale pustili i do dalších, neméně zajímavých, témat, jako je fungování emocí, mentální odolnost, emocionální inteligence a zlepšení reputace. Přeji tak příjemné, byť pro náš portál lehce netradiční, čtení.

Dne 25. 7. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 185/2019 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 57/2015 Sb., o stanovení rozsahu údajů zapisovaných do informačního systému o služebním platu a způsobu jejich zapisování.

Vláda v zákonu o lobbovaní vyřadila prezidenta ze seznamu osob, které budou muset hlásit lobbisty. Píše o tom server Aktuálně.cz. Ministři zákon schválili minulý týden, podle serveru vláda změnu přijala v tichosti na poslední chvíli. V původní verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila poté, co to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky.

Ve své advokátní praxi jsem se nejednou setkal s dotazem klienta v postavení pronajímatele, zda lze v současné době jednostranně zvýšit nájemné nájemci, když uzavřeli nájemní smlouvu za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 31. 12. 2013 (dále jako „SOZ“), přičemž nyní je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „NOZ“) a konečně, že zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Zákon č. 107/2006 Sb.“) byl zrušen.

Jak jsem napsal již v minulém díle úvahy o Nejvyšší radě soudnictví v České republice, ze všech dříve uvedených důvodů jeví se mi být praktickým, aby Nejvyšší rada soudnictví v České republice měla 15 členů, z toho 9 soudců a 6 členů, kteří by byli z poloviny voleni Poslaneckou sněmovnou a z poloviny Senátem Parlamentu České republiky.

Dne 25. 7. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 184/2019 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb.