Zákon o veřejných kulturních institucích

Dne 12. 9. 2024 byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikován pod č. 263/2024 Sb. zákon o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích).

právník a analytik oddělení právních systémů, ATLAS consulting spol. s r.o.
Církev, omluva divadelníků
Foto: Pixabay
Náhled dokumentu v právním informačním systému CODEXIS

V podrobnostech upravuje účel a činnost veřejné kulturní instituce, její zřízení a vznik, postavení jejího zřizovatele a působnost jejích orgánů, její hospodaření a nakládání s jejím majetkem, stejně tak jako další záležitosti týkající se jejího postavení.

Důvodová zpráva k okolnostem přijetí tohoto zákona přibližuje, že Ministerstvo kultury se dlouhodobě zabývalo možnostmi, jak upravit nový typ právnické osoby v kultuře, popř. aktualizovat stávající právní úpravu příspěvkových organizací tak, aby odpovídala současným představám a nárokům. Byla zde deklarována snaha vyjít vstříc i požadavkům odborné veřejnosti, která stávajícím příspěvkovým organizacím opakovaně vytýkala zejména nízkou míru samostatnosti, resp. závislost na možných politických rozhodnutích zřizovatele, a zastaralý model financování a nakládání s peněžními prostředky. 

Nový zákon má v návaznosti na tyto úvahy zakotvit s ohledem na charakter činností v oblasti kultury a poskytování veřejných kulturních služeb zvláštní právnickou osobu, a sice veřejnou kulturní instituci jakožto alternativu ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Má být zřizována státem nebo jedním či více územními samosprávnými celky pro účely poskytování veřejných kulturních služeb, přičemž cílem má být především odpolitizování, zajištění účasti odborné veřejnosti na řízení veřejné kulturní instituce, zajištění její finanční stability a zefektivnění jejího financování.

Jak vysvětluje důvodová zpráva, nová právní úprava má poskytnout možnost eliminovat některé nevýhody spojené s formou příspěvkové organizace působící v oblasti kultury, kdy tyto nemohou především dlouhodobě finančně plánovat, tedy vytvářet závazný finanční plán, neboť jsou primárně závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele. Zřizovatel, například obec či kraj, přitom může mít různé priority, které se mohou v podstatě z roku na rok měnit. Zároveň právní úprava příspěvkových organizací neumožňuje spoluzřizování a především neumožňuje efektivní spolufinancování hlavní činnosti organizace, příspěvkové organizace mohou do jisté míry být také pod politickým vlivem zřizovatele. 

Vše uvedené vedlo tedy zákonodárce k přesvědčení, že je potřebné zavést prostřednictvím institutu veřejné kulturní instituce širší model řízení s náležitým a co možná nejvyšším zapojením odborné veřejnosti vedoucím k zajištění činnosti organizace a k jejímu odbornému směřování. Rovněž považoval za vhodné upravit, zejména u organizací poskytujících kulturní služby v oblasti umění, některé aspekty pracovněprávních vztahů, stejně tak jako zavést zvláštní pravidla v oblasti majetkoprávní, zejména explicitně připustit, v souvislosti s možným spoluzřízením instituce více územními samosprávnými celky, vkládání a svěřování majetku ze strany spoluzřizovatelů.

Zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2025.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články