Jediným deklarovaným cílem této novely o osmičce změnových bodů je provést adaptaci právního řádu České republiky na evropské nařízení 2023/1805 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě.
Jak důvodová zpráva popisuje, uvedené nařízení vychází ze skutečnosti, že námořní doprava se významně podílí na objemu zahraničního obchodu Evropské unie i na objemu jejího vnitřního obchodu a je tak zásadní součástí dopravního systému Evropské unie mající pro její hospodářství stěžejní význam. Trh námořní dopravy je vystaven silné konkurenci mezi hospodářskými subjekty v Evropské unii i mimo ni, je proto nezbytné zajistit v této oblasti rovné podmínky, neboť znevýhodnění může mít následek ztrátu konkurenceschopnosti odvětví námořní dopravy, úbytek pracovních míst a ztrátu propojenosti pro občany a podniky.
Na druhou stranu by však také námořní doprava měla přispět k dosažení klimatických cílů EU. Ve srovnání s jinými druhy dopravy stále zůstává druhem dopravy s nejvyšší uhlíkovou účinností na tunokilometr. V souvislosti s přechodem na obnovitelná a nízkouhlíková paliva a náhradní zdroje energie je považováno za zásadní zajistit řádné fungování a spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu námořní dopravy v Evropské unii, pokud jde o námořní paliva, která představují značný podíl nákladů společností a provozovatelů lodí.
Cílem nařízení tak je přispět k podpoře a urychlení využívání udržitelně vyráběných obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v odvětví námořní dopravy, k dodržování rovných podmínek při jejich využívání v tomto odvětví a tím i k zajištění řádného fungování a spravedlivé hospodářské soutěže na trhu námořní dopravy v rámci EU, a nakonec k podpoře inovací a výzkumu v oblasti vznikajících a budoucích inovací, jako jsou nová alternativní paliva, ekologický design, materiály na biologické bázi, větrný pohon a pohon s pomocí větru.
Nařízení jako takové je i v České republice přímo použitelné, v návaznosti na něj však ve vnitrostátní právní úpravě například absentovalo určení, který orgán je ve smyslu nařízení příslušným orgánem, nepočítá s postihováním porušení povinností provozovatelů lodí vyplývajících z tohoto nařízení či nestanoví, kdo zpracovává zprávu o použití příjmů z pokut podle tohoto nařízení. V tomto ohledu proto aktuální novela českou vnitrostátní právní úpravu doplňuje.
Diskuze k článku ()