Novela občanského zákoníku

Důvodová zpráva k této krátké novele o dvojici změnových bodů vysvětluje, že byla přijata za účelem odstranění vážného nedostatku právní ochrany pojištěného a obmyšleného z životního pojištění pro případ smrti. Občanský zákoník totiž umožňuje, aby pojistník v pojištění určil obmyšleného, tedy osobu, které má v případě smrti pojištěného vzniknout právo na pojistné plnění. V praxi se však vyskytují případy, kdy obmyšlený právo na pojistné plnění u pojistitele neuplatní, protože buď neví, že byl určen jako obmyšlený, nebo neví, že k pojistné události došlo. V takovém případě se právo na pojistné plnění promlčí uplynutím deseti let a finanční prostředky zůstávají pojistníkovi. Bylo zjištěno, že nemalé finanční částky životního pojištění, které byly obmyšleným osobám pojištěnými určeny, nebývají vyplaceny a zůstávají pojišťovnám.

Česká asociace pojišťoven potvrdila, že principem pojištění je vždy nutnost podání žádosti k plnění pojistného. Obmyšlené osoby o tom, že jim zemřelý odkázal částku životního pojištění, ovšem nezřídka neví. Životní pojištění pro případ smrti není předmětem dědictví a kompetence k dohledání nebo informování obmyšlené osoby, aby si o plnění požádala, není ze strany notářů v dědickém řízení možná. Povinný registr životních pojistek, z nichž nemalou část tvoří pojištění pro případ smrti, veden není.

Deklarovaným cílem novely tedy je narovnat tento stav ve prospěch obmyšlených osob a s respektem kvůli zemřelých pojištěných zakotvit v občanském zákoníku oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému, na jejímž základě by se obmyšlený mohl dozvědět o tom, že mu právo na pojistné plnění vzniklo, a toto právo u pojistitele uplatnit. Oznamovací povinnost se přitom má vztahovat na situace, jestliže jsou pojistiteli známy kontaktní údaje obmyšleného nebo jestliže může pojistitel tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup.