Články s tagem: subjektivní stránka
Subjektivní právo nebo zásada – a záleží na tom? Ustanovení Listiny EU v kontextu dalších nástrojů unijního práva
Listina základních práv Evropské unie (Listina EU) představuje hlavní pramen ochrany lidských práv v EU, avšak ne všechna její ustanovení obsahují subjektivní práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před soudy. Článek 52 odst. 5 Listiny EU rozlišuje mezi subjektivními právy a zásadami, přičemž právě určení charakteru konkrétního ustanovení má zásadní význam pro jeho právní účinky.
Jak je to s počátkem běhu subjektivní promlčecí lhůty u blíže neurčené splatnosti závazku?
Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS ČR“) se ve své recentní judikatuře[1] zabýval okamžikem počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v případech, kdy splatnost závazku není mezi stranami explicitně dohodnuta a není stanovena ani zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jinak. NS ČR se tak vyjádřil k otázce, na jejímž řešení nepanuje jednotný názor a je předmětem bohatých diskuzí v odborných kruzích i rozhodovací praxe českých soudů
Zneužití pravomoci úřední osoby
Komentované rozhodnutí je předkládáno jako jeden z dokladů o vývoji jevu, který označujeme jako fenomén kriminalizace v soudobé společnosti. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, čj. 5 Tdo 77/2014-35
Dovozování zavinění, odůvodnění rozsudku
Jestliže se odsouzený ke spáchání trestného činu zjevně nedoznal, musela být dle odvolacího senátu jeho subjektivní vina (subjektivní stránka, úmyslné zavinění) dovozena jinak. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2012, sp. zn. 5 To 388/2012
