Články s tagem: mezinárodní právo veřejné

Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.

Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.

Článek je věnován posouzení přípustnosti cílených likvidací v kontextu materiální stánky práva na život obsažené v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v rozhodovací praxi příslušných kontrolních orgánů.

Expanze lidstva do vesmíru s sebou přináší nové právní výzvy, trestní právo nevyjímaje. S rozvojem vesmírného turismu a budoucím osídlováním vesmíru vyvstávají klíčové otázky: Jaká jsou rizika trestné činnosti vesmírných turistů a osídlenců? Jak lze v prostředí bez tradičních právních institucí vynucovat právo?

V dnešním rozhovoru s Markem Zukalem, právním poradcem Stálé mise České republiky při OSN, se vydáme až za oceán. V newyorkském sídle OSN pokrývá tento mladý diplomat primárně agendu 6. (právního) výboru Valného shromáždění a zastupuje zde ČR při projednávání různých otázek mezinárodního práva. Zároveň působí jako doktorand na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Zraky celého Španělska se začínají upírat k jeho Nejvyššímu soudu. Každým dnem má totiž být vyhlášen rozsudek nad osmnácti katalánskými politiky, kteří se v roce 2017 pokusili dovolat práva Katalánska na sebeurčení a vyhlásili na Španělsku nezávislost.