Články s tagem: církev a stát

Článek se věnuje poněkud opomíjené materii zpovědního tajemství v českém právu, která nabývá na aktuálnosti zejména v důsledku sjednaného konkordátu se Svatým stolcem z října 2024.

Praha 12. prosince (ČTK) - Digitalizaci a zjednodušení administrativy má zajistit novela zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, kterou podle výsledků zasedání schválila vláda.

Mám radost, že letošní 24. ročník konference Církev a stát, konaný na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je věnován tak důležité součásti vědy českého konfesního práva, kterou je Náboženství a vězeňství, jedné z předních kapitol zvláštní části tohoto oboru.

Předmětem následujících řádků je duchovní péče, kterou poskytují náboženská společenství a jejich členové ve prospěch obviněných a odsouzených v největší rakouské věznici Vídeň-Josefstadt. Ta se nalézá v centrální oblasti města Vídně, nedaleko historické budovy vídeňské univerzity a kostela zvaného Votivkirche.

Vězeňští kaplani letos oslavili 20. výročí založení kaplanské služby ve věznicích. Uspořádali jsme při té příležitosti konferenci na Velehradě nazvanou Kaplanská služba ve věznici – historie, současnost a perspektivy s podtitulem Cesta za člověkem nebo místo v systému.

Článek se zabývá duchovní péčí poskytovanou náboženskými společen­stvími (církvemi a náboženskými společnostmi), resp. jejich členy v necírkev­ních institucích ve prospěch všech, kdo o ni požádají.

Ve druhé části článku se autorka zabývá další problematickou situací související s dříve vysloveným přáním, a to možným střetem mezi vůlí pacienta a jeho blízkých.

Příspěvek se zabývá jednotlivými aspekty institutu dříve vysloveného přání, jehož existenci předpokládá Úmluva o lidských právech a biomedicíně, a rovněž jeho implementací v rámci české právní úpravy. Příspěvek se podrobněji zaměří na možnou kolizi dříve vysloveného přání a svobody náboženského vyznání a pokusí se navrhnout řešení těchto situací de lege ferenda.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

V příspěvku je proveden rozbor současného ukrajinského zákonodárství o svobodě svědomí a náboženských organizacích a je tu též konstatována důležitost jeho kompatibility nejen s mezinárodními právními dokumenty, ale i s celoevropskými standardy v této oblasti. Autor rozebírá nejdůležitější články platného ukrajinského zákona „O svobodě svědomí a náboženských organizacích“, uvádí své názory o posledních změnách v zákoně, tom, že některá jeho ustanovení byla shledána protiústavními, a zvažuje perspektivy reformy ukrajinského zákonodárství v současné politické a ekonomické situaci, která je na Ukrajině.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.

Ve druhé části příspěvku představuje autor zahraniční úpravu smluv mezi náboženskými společenstvími a státem, konkrétně v Německu, na Slovensku a ve Španělsku. V závěru také představuje svůj návrh pro českou právní úpravu.

Autor navrhuje zrušenie zákona č. 3/2002 Sb. už len pre jeho zásadné nedostatky v oblasti uzatvárania zmlúv medzi náboženskými spoločenstvami a štátom. Zdôrazňuje, že konfesné právo je samostatný právny obor odlišný od správneho práva, a preto je nutné pristupovať k prameňom práva konfesného s aplikáciou dogmatiky, ktorá je tomuto oboru vlastná. Autor popiera, že by zmluvy uzatvárané medzi náboženskými spoločenstvami a štátom boli verejnoprávnymi zmluvami podľa časti piatej správneho poriadku.

Autor navrhuje zrušení zákona č. 3/2002 Sb. a jeho nahrazení novým. Nový zákon o svobodě náboženské víry má rozšířit právo na zřizování církevních škol na všechna registrovaná náboženská společenství a sjednotit právní úpravu postavení církevních škol. Má umožnit, aby se církevní školy staly právnickými osobami odvozenými od náboženských společenství a byly evi¬dovány v témže rejstříku jako ostatní subjekty odvozené od náboženských společenství, jako jsou např. farnosti, diecéze, sbory, řeholní řády, charity a diakonie. Dále autor navrhuje provést příslušné změny ve školském zákoně.

Ve druhé části příspěvku jsou předtaveny návrhy na preambuli nového zákona o svobodě náboženské víry, výčet práv náboženských společenství, právní úprava právnických osob odvozených od náboženských společenství, jakož i řízení o uznání náboženských společenství a o uznání svazu náboženských společenství.

Autor připomíná činnost expertní komise zřízené na Ministerstvu kultury v letech 1999 až 2001 při přípravě návrhu zákona č. 3/2002 Sb. Navrhuje zrušení tohoto zákona a jeho nahrazení novým. Označení církve a nábo­ženské společnosti doporučuje zkrátit na náboženská společenství. Zákon by měl jejich postavení důrazněji odvozovat od náboženské svobody jed­notlivce. Tomu může napomoci preambule, vyjadřující zvláštní roli nábo­ženských společenství ve společnosti.