Vážená paní Studničková,

právní postavení pověřence pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“), tedy i možnosti ukončení vztahu s pověřencem, závisí na smluvním vztahu, na základě kterého pověřenec u Vás svou funkci vykonává. Podle čl. 37 odst. 6 GDPR může totiž svou funkci vykonávat buď v pracovněprávním poměru, nebo podle smlouvy o poskytování služeb. Zatímco na ukončení pracovněprávního poměru se vztahují ustanovení zákoníku práce, na ukončení vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb se použijí ustanovení občanského zákoníku a samozřejmě smlouvy samotné.

Jak ukončení pracovněprávního poměru, tak ukončení vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb, je limitováno čl. 38 odst. 3 GDPR, dle kterého pověřenec nesmí být v souvislosti s plněním svých úkolů správcem nebo zpracovatelem propuštěn ani sankcionován. Toto ustanovení ovšem zapovídá možnost sankcionovat pověřence v souvislosti s plněním svých úkolů, nikoliv celkově. Ustanovení míří na situace, kdy by správce či zpracovatel sankcionovali pověřence za jeho názory, pokyny či způsob výkonu jeho funkce.

Pokud pověřenec neplní své povinnosti zaměstnance, které nesouvisí přímo s výkonem funkce pověřence, popř. pokud takto porušuje smlouvu o poskytování služeb, je možné postupovat podle standardních zákonných a smluvních ustanovení týkajících se ukončení vztahu. V režimu pracovněprávním se jedná o § 50 a násl. zákoníku práce; v režimu občanskoprávním potom především o smlouvu samotnou, případně o § 1908 a násl. občanského zákoníku.

Konkrétnější vyjádření lze poskytnout na základě smlouvy a dané situace, nikoliv v obecném měřítku.

Odpovídá Mgr. Vítek Švejda

ŠETINA, KOMENDOVÁ & PARTNERS - https://www.akskp.cz/