Právní poradna logo

Srážky z mezd na nepřednostní exekuční rozhodnutí od 1.10.2024 dle změn v § 279 OSŘ

Datum:01. 10. 2024 v 11:48
Poslední aktivita:03. 10. 2024 v 17:26
Zhlédnuto:3050x
0

Vážení,

mám dotaz v souvislosti se změnou § 279 občanského soudního řádu. Jedná se o odst. 4 a 5, které jsou v platnosti od 1. 10. 2024.

Cituji:

(4) Dvě třetiny zbytku čisté mzdy vypočteného podle odstavce 1 věty první se srážejí vždy,

a) jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, a

b) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3) bylo doručeno plátci mzdy.

(5) Odstavec 4 se nepoužije,

a) doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, a

b) nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.

Odst. 4 chápu takto: Má-li zaměstnanec minimálně 4 nepřednostní srážky dle výkonu rozhodnutí, sráží tedy zaměstnavatel celé 2/3 (pokud současně nemá přednostní pohledávku). Současně ale musí platit, že tato Rozhodnutí byla zaměstnavateli doručena. Pokud tedy nemá zaměstnavatel např. Exekuční příkazy, ale má pouze informace ze zápočtového listu, potom nebude provádět srážky dle bodu 4)?

Dosud platí: Srážím 1/3 na nepřednostní a deponuji již v okamžiku, kdy se dozvím od zaměstnance, že má srážky. Poté zasílám na účet exekutora, až jakmile mám v "ruce" Exekuční příkaz a nabytí právní moci.

Nově: Nepřihlížím k informacím ze ZL, postupuji dle předchozího, tj. stále provádím srážky na nepřednostní tituly pouze z 1/3, i když má dle zápočtového listu min. 4 nepřednostní tituly (a žádné přednostní).

Uvedu na příkladu: Pan Novák nastoupí 2. 10. 2024. Ze zápočtového listu se zaměstnavatel dozví, že má čtyři Exekuční příkazy pro nepřednostní pohledávky. Avšak tyto dosud nebyly zaměstnavateli dosud doručeny. Přednostní exekuce dle zápočtového listu u předchozího plátce mzdy nebyly evidovány žádné. Zaměstnavatel tedy zpracuje srážky ze mzdy za říjen ve výši pouze 1/3. V listopadu, např. 2. 11. 2024, mu budou doručeny Exekuční příkazy na tyto nepřednostní srážky. Tudíž začne dle § 279 bod 4) srážet 2/3 až od mzdy za měsíc listopad? Anebo může srazit již ze mzdy za říjen, protože mzdy jsou vypláceny 5. pracovní den v měsíci a zaměstnavatel již v ruce "drží" doručené exekuční příkazy? Když by byly příkazy doručeny až po zpracování mezd za říjen (např. 28. 11. 2024), potom by zaměstnavatel k informacím uvedeným v zápočtovém listu vůbec nepřihlížel a srazil by 1/3 na nepřednostní pohledávku?

A ještě dotaz k účinnosti nového znění § 279 OSŘ.

Budu praktikovat nové odstavce § 279 již pro mzdy za září 2024? Tyto jsou vlastně vypláceny v říjnu 2024. Platí tedy změna výše srážek pro nepřednostní pohledávky (pokud je vše splněno dle odst. 4) již pro srážky z mezd za měsíc září, nebo až pro srážky z mezd vyplácených za měsíc říjen 2024?

Dále prosím o upřesnění nového odstavce - § 279, odst. 5 bod a). Účinnost přiznání důchodu musí být v měsíci, za který zpracovávám mzdy? Např. zaměstnanec doloží přiznání důchodu od 31. 10. 2024 (Rozhodnutí ČSSZ vystaveno zpětně 6. 11. 2024). Zaměstnanec doložil včas Rozhodnutí OSSZ již pro mzdy za říjen, proto ze mzdy za říjen 2024 srazím dle (4) dvě třetiny. Samozřejmě budou-li splněny další podmínky (alespoň 4 nepřednostní pohledávky, doručeny zaměstnavateli, a zároveň neexistují přednostní pohledávky). Je tedy rozhodující datum přiznání důchodu, nebo datum uvedené na Rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu?

Co se týče odst. 5 bodu b). Tuto částku zjistím kde? V nějaké Vyhlášce? Zákoně či jiné právní normě? Je stejná pro všechny exekuční tituly? Je stejná pro všechny exekutorské úřady? Částka se pravidelně mění k určitému datu, např. vždy k 1.1. nebo je neměnná? Měl by mě exekutorský úřad, který vydá Exekuční příkaz na nepřednostní pohledávku informovat o výši této částky přímo v Exekučním příkazu? Nebo je platná automaticky z nějaké právní úpravy?

Chápu tedy správně, že pokud je 1/3 zbytku čisté mzdy v některém měsíci nižší než "tato částka dle odst. 5 bodu b)", potom provedu srážku ze mzdy v daném měsíci pouze ve výši 1/3 na nepřednostní pohledávky (i když jsou splněny všechny ostatní podmínky pro provádění srážek ve výši 2/3)?

Děkuji.

S pozdravem

Marie Drapová

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
0

Vážená paní Drapová,

děkujeme za Váš dotaz, nicméně Vás musíme předem upozornit, že vzhledem k tomu, že k novele OSŘ se důvodová zpráva příslušného zákona nijak nevyjadřuje, zároveň vzhledem k její aktuálnosti nebyl podán výklad soudy a ani se tím nezabývá odborná literatura, naše odpověď je pouze nezávazným právním názorem.

Nejprve k § 279 odst. 4 OSŘ. K Vašemu dotazu na to, zda zaměstnavatel musí mít při postupu podle dotyčného ustanovení k dispozici příslušný počet exekučních příkazů a nepostačí například informace ze zápočtového listu, jsme toho názoru, že je to tak a zápočtový list nepostačí, protože zákon explicitně hovoří o doručení rozhodnutí (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí) plátci mzdy. Z toho vyplývá, že i v případě, kdy by takové rozhodnutí bylo plátci mzdy známo, ale nebylo doručeno, neodůvodňovalo by to postup podle § 279 odst. 4 OSŘ. Doručení a obeznámení se s výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy ostatně zákon odlišuje i v § 293 odst. 3: „Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy již dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení podle § 294 odst. 3.“. K postupu podle zmíněného ustanovení zároveň upozorňujeme na související § 279 odst. 6 OSŘ, který stanoví, že: „Při postupu podle odstavce 4 se druhá třetina připočte k první třetině; jsou-li však ve výkonu rozhodnutí podle odstavce 4 vymáhány přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny nejprve postupem podle § 280 odst. 2 přednostní pohledávky a k první třetině se připočte zbývající část.“.

K účinnosti znění § 279 OSŘ novelizovaného zákonem č. 252/2024 Sb. tento zákon říká, že: „Pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.“ To znamená, že na srážky ze mzdy, které už běží, se po 1. 10. 2024 plně uplatní OSŘ ve znění včetně nových ustanovení.

Dále, k § 279 odst. 5 bod a) OSŘ. Závazný výklad právních předpisů podává pouze soud, nemůžeme tedy nic "upřesňovat". Nicméně pokud zákon hovoří o dni přiznání důchodu, je nutné zmínit, že v písemném rozhodnutí ČSSZ by mělo být uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Jelikož ode dne přiznání je možná výplata důchodu, předpokládáme, že tento den je dnem přiznáním důchodu, nikoliv den rozhodnutí ČSSZ, tím spíše pokud zákon umožňuje přiznání důchodu i zpětně.

K odst. 5 bodu b) § 279 OSŘ uvádíme, že odkazuje na § 3 odst. 2 písm. a) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Pokud jsou splněny požadavky § 279 odst. 5 OSŘ, postupujete standardně, bez ohledu na § 279 odst. 4 OSŘ.

 
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.