Dobrý den, paní Höferová,
z Vámi sdělených informací není zcela zřejmé, jak a na základě čeho došlo k odebrání dítěte matce. Podle Vašeho vylíčení celé situace se jeví, že v předmětném případě bylo dítě odejmuto matce a umístěno do jiného prostředí, resp. do péče otce, a to zřejmě na základě předběžného opatření soudu. Jedná se o soudní rozhodnutí, proti kterému lze do 15 dnů podat odvolání nebo připadá v úvahu navrhnout soudu, aby předběžné opatření zrušil, pokud pominou důvody jeho nařízení.
Návrh na vydání předběžného opatření soudu podává orgán sociálně-právní ochrany dětí. Tento orgán má ve své pravomoci v rámci § 13 zákona o sociálně-právní ochraně dětí totiž pouze možnost uložit tzv. výchovná opatření, dítě matce odejmout nemůže. Takovou možnost má vždy pouze soud, tedy i v případě dočasného odejmutí z péče odpovědné osoby podle § 13a zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Pokud jde o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření, soud, který rozhodoval v prvním stupni je dle zákona povinen předložit věc do 15 dnů od podání odvolání. Odvolací soud je povinen rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření do 7 dnů od předložení věci.
Pokud se nejednalo o řízení o předběžném opatření, ale došlo k vydání rozsudku o svěření dítěte do péče otce, proti rozsudku lze podat odvolání. Z Vašeho popisu je zřejmé, že odvolání ve věci podáni bylo. Jedním ze základních principů ovládajících řízení u civilních soudů je přiměřená délka řízení, soud má zároveň povinnost postupovat předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. Ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením. Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet. Po podání odvolání soud prvního stupně toto odvolání přezkoumá, zejména za účelem odstranění případných vad, a následně zašle odvolacímu soudu. Učiní tak v přiměřené lhůtě s ohledem na jeho možnosti.
Po rozhodnutí odvolacího soudu nastane právní moc rozsudku (případně může rozhodnout tak, že se věc vrátí soudu prvního stupně. To standardně znamená, že rozhodnutí je konečné, závazné a nezměnitelné. Zákon však v případě pravomocného rozhodnutí ve věci péče o dítě umožňuje žádat změnu režimu, a to dojde-li k podstatné změně poměrů, kdy může dítě nebo rodič navrhnout soudu změnu práv a povinností nebo jiné rozhodnutí. Matka dítěte tak má do budoucna možnost současnou úpravu péče o dítě změnit.
V poslední řadě k vaší stížnosti adresované orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Stížnost jsou opravdu oprávněny podat pouze dotčené osoby, což jsou osoby, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Takovou stížnost by tudíž mohla podat typicky matka dítěte.
I v případě podání tzv. podnětu k zahájení řízení má orgán sociálně-právní ochrany dítěte povinnost se jím zabývat a vyřídit jej. Pokud o to požádáte, je Vám orgán sociálně-právní ochrany dítěte povinen sdělit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední.
V každém případě není v pravomoci orgánu sociálně-právní ochrany dětí rozhodovat o odejmutí dítěte matce, rozhodnout musel soud.
S pozdravem
Matzner Legal