Správní právo

Dnes bych rád pohovořil o institutu systémové podjatosti. Již jsem se totiž setkal s názorem, že po novele správního řádu provedené zákonem č. 176/2018 Sb., kterou byl do správního řádu vložen § 14 odst. 2, je vlastně tento institut mrtvý a přežitý.

Současná společnost přesouvá celý život na internet, a to včetně obstarávání svých potřeb. Změna se tak dotkla i lékáren, u kterých je situace odlišná nejen z pohledu práva a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet, ale také z pohledu sociálního. Lékárna, alespoň v předchozích letech, představovala místo, kam si lidé chodili nechat pomoci a poradit. Z lékáren se však (v některých případech) stávají pouze výdejny objednaného zboží.

V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.

K jakým hlavním změnám na poli ochranných známek došlo? Má úprava v současném znění nějaké „mezery“? Jak často lidé využívají možnosti registrace tzv. netradičních ochranných známek? V rozhovoru odpovídala JUDr. Gabriela Vendlová, Ph.D. - specialistka na právo duševního vlastnictví, zajištění formální ochrany patentů, ochranných známek a dalších předmětů duševního vlastnictví.

V úterý 5. 11. 2019 proběhl v Brně již 8. ročník konference Právo ve veřejné správě. I tentokrát byl program jednodenní konference nabitý zajímavými přednášejícími, po některých příspěvcích účastníky ovšem i lehce mrazilo.

Rozdělení pozemku jednoho vlastníka na více částí, aby byl nový pozemek v budoucnu kdykoli rychle a bez dalšího papírování připraven k prodeji? Před rokem 2018 věc nemožná. Před změnou zákona bylo rozdělení pozemku možné jen tehdy, pokud se oddělená část pozemku současně převáděla na jiného vlastníka. Bohužel ovšem stále existují katastrální úřady, kde se někteří pracovníci požadavku na rozdělení pozemku bez změny vlastníka přinejmenším diví.

Jedním z cílů rekodifikace současného stavebního práva je významné urychlení a zjednodušení procesu získání příslušných povolení pro realizaci stavby. Zákon před jeho přijetím však čeká ještě dlouhá cesta...

Skupina výrobců elektřiny podala k Evropskému soudnímu dvoru žalobu proti notifikačnímu rozhodnutí, které mimo jiné stanovuje kontroly překompenzace. Důsledkem těchto aktuálně probíhajících kontrol může být pro některé výrobce zelené elektřiny snížení podpory, a tedy závažná rána jejich podnikání a návratnosti jejich investic.

To, že právníky už dávno nelze vnímat jako suchary v nažehlených oblecích, živě dokazují Vendula a David Zahumenští, kteří v rozhovoru kromě praktických kontraktačních tipů pro obce a investory prozradili, kde se zrodila myšlenka populárních komiksů Investor Zahumny. Mohou v budoucnu najít oblíbené obrázkové seriály využití i při procesu uzavírání smluv?

„Institut systémové podjatosti byl řadou účastníků zneužíván k procesním obstrukcím a v mnoha případech k řetězení rozhodování,“ říká soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., a vysvětluje, co se pod pojmem systémové podjatosti skrývá a proč se objevuje v judikatuře vrcholného správního soudního orgánu.

Když se mluví o nových developerských projektech, málokdy je řeč o tom, jaké investice kvůli nim musí provést radnice. Často nemalé. Praha 7 například nedávno upozornila [1] na to, že provoz jejích škol a školek ročně stojí 50 milionů korun, z toho jen polovinu získá od ministerstva a magistrátu.

Mgr. Petr Bouda z Frank Bold se zaměřuje především na problematiku registru smluv, corporate governance státem vlastněných podniků a kompetence NKÚ. Je hlavním autorem jednoho z komentářů k zákonu o registru smluv, kterému se bude věnovat i na letošním ročníku tradiční odborné konference Právo ve veřejné správě. Na následujících řádcích přinášíme ochutnávku jeho konferenčního příspěvku v rozhovorové podobě.

Dokument stanovující pravidla pro vstup investora do území konkrétního města je zatím nepříliš rozšířeným, avšak velmi efektivním způsobem, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i města. V praxi funguje již v několika českých městech či městských částech - např. v Mnichově Hradišti, Jihlavě, Říčanech, Táboře, Praze 5 a dalších.

Právo na tlumočníka patří mezi základní práva, která je třeba účastníkovi řízení zajistit. Ať se to týká přestupkového nebo trestního řízení, je třeba dbát na to, aby účastník nebyl zkrácen na svých právech a to ani za situace, že je jedinou překážkou v řízení odlišný jazyk.

Klient se na nás obrátil v momentě, kdy mu nebylo uděleno dodatečné stavební povolení ke stavbě konstrukce, která měla sloužit k zajištění stability sochařského díla. Problémem ovšem nebyla konstrukce samotná, nýbrž dané umělecké dílo, které neodpovídalo subjektivnímu vkusu úředníků.

Dne 24. 6. 2019 vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona,[1] který byl začátkem února předložen do připomínkového řízení. Rekodifikace stavebního práva je součástí plánu legislativních prací vlády pro rok 2019, hlavním deklarovaným účelem rekodifikace je celkové zjednodušení a urychlení výstavby.

Letos je to 10 let od přijetí antidiskriminačního zákona. Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do rozhodovací činnosti soudů. Přesto se dnes zaměřím na rozhodnutí vydaná v antidiskriminačních věcech, jsou důležitá, protože dotvářejí právo.

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že obce, ale i fyzické osoby a spolky, mají širokou možnost napadat územní plány sousedních obcí a jejich změny návrhem na přezkum opatření obecné povahy podle § 101a a násl. soudního řádu správního.

Nutno říci, že při své praxi v Rakousku řeším mnoho případů spojených s dopravními nehodami a přestupky, protože Češi často řídí rychle, špatně parkují, ale bohužel jsem řešil i případy mnohem závažnější, například nedbalostní zabití z dopravní nehody. Rád bych tedy poukázal i na to, jak tyto případy řeší rakouské orgány činné v trestním řízení.

Zhoršil se vám v posledních letech zrak a oční vadu je třeba korigovat brýlemi či kontaktními čočkami? Jste-li držitelem řidičského oprávnění, bude pravděpodobně třeba situaci řešit s lékařem a vydavatelem řidičských průkazů.

Veřejnoprávní povolovací proces liniových staveb dopravní a technické infrastruktury je i v současné době stále aktuálním tématem. Infrastruktura České republiky, která byla vybudována většinou v socialistických dobách, již potřebám dnešního hospodářského rozmachu a zkvalitňování úrovně životního stylu přestala postačovat. Je proto třeba ji nejen udržovat, obnovovat a modernizovat, ale zejména ji i podstatným způsobem rozšiřovat.

V březnu letošního roku Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudní exekutoři nejsou povinnými osobami podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, ale jsou podnikatelskými subjekty, i když na ně stát delegoval některé pravomoci, které jinak přísluší soudům.

Předloženým textem si kladu za cíl přiblížit spolupráci pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Pojednání jsem rozdělil do čtyř kapitol. V úvodu vymezím subjekty právního vztahu, uvedu legální definici těchto subjektů, resp. jejich popis, pokud taková není.

Poslanecká sněmovna schválila dne 6. 3. 2019 novelu zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, díky které by mohli vodáci plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. V dubnu tohoto roku byl ze strany ODS vznesen návrh na zavedení tolerance alkoholu ve výši 0,5 i pro řidiče motorových vozidel.

Již zítra začíná další ročník dvoudenního odborného kongresu Právní prostor. Program je i tentokrát nabitý zajímavými tématy a těšit se můžete na řadu odborníků. Jedním z nich je i Mgr. Vlastimil Diviš, vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. a uznávaný právník stavebního práva, práva nemovitostí a energetického práva, pro kterého jsme si připravili "pět otázek pro" jako ochutnávku toho, co účastníky kongresu čeká a nemine.