Povinnost obce omezit provoz na komunikaci
Minule jsme Vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž stanovil postup, jak mají soudy rámcově rozhodovat tzv. sousedské spory o imise mezi vlastníkem pozemní komunikace a vlastníkem sousedního pozemku. V případě vyhovění takové žalobě je třeba vždy stanovit opatření, která je vlastník komunikace povinen učinit. Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2144/14 se zabývá tím, jaká opatření obci vlastně uložit lze, resp. nelze.
V dané věci se žalobkyně domáhala po obci omezení provozu na pozemní komunikaci, protože se jí z toho rozpadala chalupa. Soudy uložily obci “zdržet se ohrožování výkonu vlastnického práva” žalobkyně “působením seismických účinků vyvolaných provozem”. Ústavní soud však konstatoval, že takovou povinnost nelze obci uložit, jelikož ji není, s ohledem na své postavení a specifický charakter svého vlastnického práva, vůbec schopna splnit.
Především obec není oprávněna rozhodnout o omezení provozu na dané komunikaci, neboť regulace provozu na účelové komunikaci představuje výkon státní správy, náležející do působnosti silničních správních úřadů (samotná obec navíc ani tuto rozšířenou působnost neměla). Pokud tedy obec nemůže v rámci své samostatné působnosti vyvíjet žádnou činnost, kterou by mohla přímo ovlivnit (regulovat) provoz na účelové komunikaci, je logicky vyloučeno, aby jí byla uložena povinnost zdržet se rušení imisemi pocházejícími z provozu na této účelové komunikaci, kterým lze zamezit právě a především regulací (omezením) provozu na ní.
Navíc šlo o účelovou komunikaci sloužící k obhospodařování lesů CHKO, a přístup do lesa v souvislosti s jeho obhospodařováním obec zakázat nemohla. Už jenom proto, že by tím nepřiměřeně omezila vlastníky lesa.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



