Přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia se dopustí i ten, kdo bez dalšího vydá, rozšiřuje, případně jinak veřejně zpřístupňuje cizí dílo naplňující znaky uvedené skutkové podstaty.
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu (NS) odmítl dovolání překladatelky (dále též jen „obviněná“), která zajistila překlad knihy s původním názvem „The Myth of the Six Milion“ autora Davida L. Hoggana z anglického do českého jazyka, přičemž originál je volně dostupný ke stažení na webových stránkách ústavu pro historický přehled a reprodukci. Překlad knihy pod názvem „Mýtus 6 milionů“ obviněná vydala a nabízela na webových stránkách své obchodní společnosti, ačkoliv byla srozuměna s tím, že obsah této knihy patří do diskurzu popírání holokaustu a prostředí lidí popírajících holokaust.
Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou byla obviněná uznána vinnou přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku a byla odsouzena k peněžitému trestu v celkové výměře 15 000 Kč. Rozsudek soudu prvního stupně napadli státní zástupce i obviněná odvoláními, která Krajský soud v Brně zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná dovolání, ve kterém mimo jiné uvedla, že jí vydaná kniha měla obsahovat předmluvu, v níž se kriticky vyjádřila k obsahu této knihy, a rovněž na webových stránkách publikovala recenzi vyjadřující její negativní postoj ke knize, přičemž soudy měly uvedenou předmluvu i recenzi ignorovat a v důsledku toho pak nesprávně posoudit její úmyslné zavinění. Navíc obviněná poukázala na nutnost vést odbornou diskusi k danému tématu a poskytnout prostor ke kritickému myšlení a zdůraznila i otázku finančního profitu týkajícího se překladu a vydání posuzované publikace.
Podle soudů nižších stupňů ovšem námitky obviněné byly postaveny na tvrzeních, která byla provedeným dokazováním spolehlivě vyvrácena, přičemž obviněná při zajištění překladu, vydání a prodeji posuzované knihy „Mýtus 6 milionů“ neučinila nic, co by mohlo sloužit jako adekvátní protiváha celkovému negativnímu vyznění díla, které takto flagrantním způsobem zpochybňuje holocaust jako jeden z projevů genocidia. Součástí prodávané knihy nebyl žádný konkrétní komentář odmítající závěry prezentovaného díla, ani žádné jiné vysvětlení dané problematiky.
Trestní věcí obviněné se původně zabýval senát č. 7 trestního kolegia NS (dále též jen „senát č. 7“). Tento senát svým usnesením ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 7 Tdo 384/2023, rozhodl o postoupení věci velkému senátu trestního kolegia NS. Senát č. 7 při řešení otázky, zda přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku může spáchat i ten, kdo pouze vydá a rozšiřuje knihu (nebo nějaký text, případně film či zvukovou nahrávku apod.) jiného autora, aniž by se on sám v této knize nebo nějakém díle (například v předmluvě nebo v doprovodném či vysvětlujícím komentáři) vyjádřil souhlasným způsobem tak, aby to naplňovalo znaky uvedeného přečinu, dospěl k jinému názoru, než který vyslovil senát č. 8 trestního kolegia NS (dále též jen „senát č. 8“) již ve dříve vydaném usnesení ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 8 Tdo 314/2019.
Senát č. 8 v uvedeném usnesení učinil závěr, že přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku nemohli obvinění spáchat knižním vydáním projevů Adolfa Hitlera, neboť pachatelem by mohl být toliko autor sám, tj. Adolf Hitler, když snahy o ospravedlnění nacistického genocidia či jiných nacistických zločinů nebyly zjištěny ani v samotných předmluvách k vydávané knize.
Senát č. 7 se však ve svém usnesení, jímž předložil nyní projednávanou věc obviněné velkému senátu trestního kolegia NS, neztotožnil se závěrem senátu č. 8. Je toho názoru, že pachatelem přečinu podle § 405 tr. zákoníku nemusí být jen autor díla, ale spáchá jej i ten, kdo učiní veřejně přístupným takové dílo jiného autora, jestliže se tak stane před nejméně třemi osobami současně přítomnými nebo obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Velký senát trestního kolegia NS projednal předloženou věc a ztotožnil se v řešené sporné právní otázce s názorem senátu č. 7. Ve svém usnesení ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 15 Tdo 513/2023 velký senát učinil mimo jiné závěr, že přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku se dopustí i ten, kdo vydá, rozšiřuje, případně jinak veřejně zpřístupňuje cizí dílo naplňující znaky uvedené skutkové podstaty, a to i když se sám v textu díla, v doprovodném obsahu či jiným způsobem přímo nevyjádřil tak, že by to naplnilo znaky uvedeného přečinu.
K tomu, aby veřejně zpřístupňované dílo svým obsahem nenaplnilo znaky citované skutkové podstaty ve formě popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování genocidia nebo jiných vyjmenovaných zločinů, musí být doplněno o nedílnou část vyjadřující nejen odmítavý postoj publikující osoby ke konkrétnímu obsahu díla, ale rovněž i komentář přiléhavě reflektující prokazatelné historické skutečnosti týkající se tématu díla a odpovídající současnému stavu vědeckého poznání dané problematiky, k němuž dospěla historická věda. Takový komentář by pak měl proporcionálně odpovídat rozsahu díla.
K naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty přečinu podle § 405 tr. zákoníku se nevyžaduje žádný další tzv. fakultativní znak, tedy cíl (účel), motiv (pohnutka), záměr či úmysl pachatele přesahující objektivní stránku této skutkové podstaty. Motiv pachatele, např. majetkový, k veřejnému popírání, zpochybňování, schvalování či ospravedlňování genocidia a jiných zločinů proti lidskosti, válečných zločinů nebo zločinů proti míru, proto není pro naplnění znaků skutkové podstaty zmíněného přečinu podstatný.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soud k rozsudku sp. zn. 18 Tdo 513/2023
Diskuze k článku ()