Nedovolené překročení státní hranice v době Schengenského prostoru
Dne 20. listopadu 2014 informovala některá internetová média[1] o mezinárodně koordinované policejní akci, při které útvary Policie České republiky zadržely celkem 5 osob vietnamské národnosti kvůli důvodnému podezření ze spáchání závažných trestných činů na úseku ochrany veřejného pořádku.
Tyto osoby byly následně obviněny, jak lze s největší pravděpodobností dovodit z uvedených článků, ze zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“). V souvislosti s tímto obviněním však vyvstává na povrch otázka, co lze v době Schengenského prostoru považovat za nedovolené překročení státní hranice.
Nedovolené překročení státní hranice je obligatorním znakem trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 TZ.[2] Tento pojem není v trestním zákoníku nijak definován, pro jeho definici je tedy třeba využít jiných právních předpisů v kombinaci s judikaturou českých soudů.
Nejprve ke státní hranici jako takové. Ta je představována tzv. čárou státních hranic, která je tvořena množinou bodů, jež určují průběh státních hranic na zemském povrchu.[3] Za státní hranici považujeme taktéž prostor letiště. Rozlišujeme státní hranice
- vnitřní, kterými jsou hranice ČR se signatářským státem Schengenské dohody; na těchto hranicích nejsou standardně hraniční kontroly prováděny a tyto hranice lze překračovat kdykoli i mimo hraniční přechod, a
- vnější, kterými jsou hranice ČR s ostatními státy; zde mají velký význam hraniční kontroly na letištích.
Samotné nedovolené překročení státních hranic je pak definováno zákonem o ochraně státních hranic[4] v § 3 odst. 3 jako
a) jejich překročení mimo hraniční přechod,
b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu,
c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu,
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. S ohledem na vstup ČR do Schengenského prostoru však toto ustanovení platí pouze u vnějších hranic v rámci mezinárodních letišť a při případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích.[5]
Judikatura českých soudů ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ navíc poukázala na skutečnost, že ochrana hranic podle tohoto ustanovení přísluší pouze státním hranicím České republiky, nikoli státním hranicím jiných států.[6]
Vzhledem ke skutečnosti, že obvinění v předmětné kauze měli své oběti převážet vozidly přes vnitřní hranice ČR, které lze až na výjimku dočasného zavedení kontrol přecházet kdykoli na kterémkoli místě i bez hraniční kontroly, je tedy otázkou, jaké konkrétní nedovolené překročení státní hranice policejní orgán ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ v předmětném jednání obviněných spatřuje.
*Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v AK Gřivna.
[1] http://www.novinky.cz/krimi/354050-vietnamsky-gang-prevadel-sve-krajany-do-evropy-taxa-byla-az-415-tisic-za-osobu.html, http://www.denik.cz/z_domova/policie-zatkla-5-clenu-vietnamskeho-gangu-ktery-prevadel-bezence-20141120.html, http://www.blesk.cz/clanek/live-krimi/286963/policie-v-cesku-zatykala-cleny-mezinarodniho-vietnamskeho-gangu.html.
[2] Pro názornost úplné znění odst. 1: „Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
[3] § 2 odst. 3 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
[4] Publikovaný pod č. 216/2002 Sb.
[5] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3214.
[6] Usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 938/2007 ze dne 27. října 2007, publikované pod R 48/2008.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




