Územní plán je základ na cestě k rozvoji obce
Hlavním nástrojem měst a obcí jsou územní plány, které předznamenávají využití a rozvoj jejich území.
Územní plán je tak skvělým nástrojem, jak na území měst a obcí systémově podporovat modrozelenou infrastrukturu, obnovitelnou energetiku nebo adaptační opatření k řešení sucha či horka ve městech, využívání brownfieldů a designování nových, udržitelných čtvrtí. Důležitá je jeho závaznost pro všechny, kteří vstupují do území a chtějí jej využívat.
Pokud má být územní plánování kvalitní a reagovat na výzvy spojené s klimatem a zhoršujícím se životním prostředím, dobré odborné podklady a kvalitní strategie jsou základ. Územní plán z nich může vybrat vhodná řešení a opatření a začlenit je do svých závazných regulativů.
K vyšší kvalitě a přínosu územního plánu může přispět také dobré zapojení odborníků a veřejnosti v časných fázích přípravy, dobrá komunikace a práce s jejich připomínkami a námitkami. Vyplatí se jít nad rámec požadavků zákona a realizovat workshopy a kulaté stoly k dílčím tématům, nebo zapojit občany do tvorby pocitových map.
Územní nebo regulační plán?
Je potřeba najít správnou míru podrobnosti regulativů v územním plánu. Jedná se totiž o koncepční dokument, který nesmí jít do příliš velké podrobnosti regulace území. K tomu slouží regulační plány. V případě příliš detailní úpravy regulativů v územním plánu hrozí, že je soud zruší.
- Územní plán může vymezit plochy veřejné zeleně, na plochách určených pro výstavbu stanovit požadavky na množství zeleně či vodní prvky nebo třeba požadovat zelené střechy pro budovy od určité velikosti.
- Regulační plán může stanovit, že v určitých místech musí být stromy, na fasádách v konkrétní ulici musí být úkryty pro netopýry nebo vsakovací zařízení a travnaté pásy pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Nebo třeba že v konkrétním území určeném pro výstavbu můžou být stavěny jen domy v pasivním standardu či s povinným využíváním šedé vody.
- Brno připravuje nový územní plán a vydává se cestou požadavků na ozelenění nových ploch pro výstavbu určenou na bydlení nebo komerční činnost. Počítá s tím, že stavebníci budou muset ozelenit své pozemky alespoň z 20 až 30 %. Částečně se bude muset vždy jednat o stromy, částečně budou moct využít zelené střechy, u některých ploch by mělo být možné kompenzovat část zeleně i vodním prvkem.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



