Řízení o přestupcích jako „malé“ řízení trestní
Přestupkové právo doznalo v letošním roce zásadních změn. Trojice nových zákonů nahradila a doplnila více než šedesátkrát novelizovaný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Od července 2017 se tak těžiště právní úpravy odpovědnosti za přestupky a jejich trestání přesunulo do zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a dále do zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Zmínit je třeba též tzv. změnový zákon, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 183/2017, jímž byly některé skutkové podstaty přestupků z původního zákona přesunuty do jednotlivých právních předpisů upravujících příslušnou oblast veřejné správy.
„Nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zákon o některých přestupcích a doprovodný zákon tvoří zřejmě nejvýznamnější reformu sankčního práva po roce 1991. Z hlediska rozsahu a dopadů změn dokonce zřejmě významnější, než přijetí nového trestního zákoníku v roce 2009,“ říká Mgr. František Korbel Ph.D., bývalý náměstek ministra spravedlnosti a odborný asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze. „Došlo ke kodifikaci obecné části přestupkového práva hmotného a přestupkového řízení, které se odpoutalo od pouhých dílčích odchylek od správního řádu a stalo se – dle požadavků judikatury – „malým“ řízením trestním s většinou základních institutů a záruk trestního práva procesního,“ dodává Korbel.
Vybrané změny, které by neměly uniknout Vaší pozornosti
Kdo se dopustil přestupku a spoléhal na jednoletou promlčecí dobu, bude možná nemile překvapen. Nově je délka promlčecí doby odvislá od závažnosti spáchaného přestupku a činí jeden nebo tři roky. Přestupkem závažnějším, a tedy s delší promlčecí dobou, je přitom přestupek, za nějž zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí minimálně 100.000,- Kč. Promlčecí doba počíná běžet od okamžiku spáchání přestupku a dojde-li k jejímu přerušení, prodlužuje se na tři, resp. pět let. Po jejím uplynutí není možné přestupek projednat.
Od letošního léta je možné dopustit se pokusu přestupku, současně je rozlišován též přestupek trvající či hromadný, ale také pokračování v přestupku. Pachatelem přestupku bude napříště i ten, kdo zosnoval nebo řídil spáchání přestupku, vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat přestupek, nebo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání přestupku. Obdobně jako je tomu v trestním kodexu, jsou takoví pachatelé označováni jako organizátoři, návodci a pomocníci. Nepřímým pachatelem je pak pachatel, jenž ke spáchání přestupku užije jiné osoby, která pro svůj věk nebo nepříčetnost není odpovědná za přestupek, případně která naplnila svým jednáním podmínky okolnosti vylučující protiprávnost.
Taktéž okolnosti vylučující protiprávnost našly inspiraci v trestněprávních předpisech a byl rozšířen jejich okruh. K původní nutné obraně a krajní nouzi přibylo svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a přípustné riziko.
Ani správnímu trestání se reforma nevyhnula. V rovině terminologické jde o nahrazení pojmu „sankce“ označením „správní tresty“. Z celé plejády možných správních trestů zmizela diskutovaná sankce zákazu pobytu, naopak přibyl trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu. Větší prostor bude mít správní uvážení i při ukládání pokut, neboť původní zákonná dikce často stanovila, že „se uloží pokuta“. Od letošních prázdnin se však imperativ mění na „lze uložit pokutu“, která umožní v odůvodněných případech využít institutu upuštění, případně i podmíněného upuštění od uložení správního trestu.
Také zkrácené řízení o přestupku, dosud známé jako blokové řízení, obléklo nový kabát a napříště tak bude přestupek možné projednat v řízení příkazním. Příkaz může být vydán i na místě, souhlasí-li s tím obviněný, a stejně jako u trestního příkazu, nelze příkazem uložit vyjmenovaný okruh správních trestů. Proti nepravomocnému příkazu lze podat odpor, jenž příkaz ruší a pokračuje přestupkové řízení.
Závěrem
Rozhodování o vině a trestu není jen otázkou kvality právních norem, ale jako v každé oblasti, kde působí lidský faktor, je to také otázka kvality osob, které o přestupcích rozhodují. Proto jsou na úřední osoby oprávněné či pověřené k provádění úkonů správního orgánu v přestupkovém řízení, kladeny požadavky v podobě vysokoškolského vzdělání. Podmínkou je magisterský titul v oboru právo, případně titul bakalářský v jiném oboru, doplněný o odbornou zkoušku.
Nezbývá než věřit, že reforma přestupkového práva povede ke spravedlivému a účinnému prosazování veřejné moci, a to při nejvyšší možné míře ochrany práv a oprávněných zájmů všech, na které dlouhé prsty právního řádu České republiky dosahují.
Nový obsahový doplněk právního informačního systému CODEXIS® TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA nabízí přehledné srovnání zákonů a vzájemných vazeb mezi nimi, díky čemuž je pro své uživatele praktickým a užitečným průvodcem změnami přestupkového práva.
TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA obsahuje podrobné informace o vazbách mezi ustanovením stávající a nové právní úpravy. Praktická a uživatelsky přívětivá je možnost zobrazení doplňujících informací (např. komentářů či informací k místu). Doplněk také umožňuje jednoduchou synchronizaci souvisejících ustanovení stávající a nové právní úpravy.
Doplněk TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA nabízí snadno dostupný a komplexní přehled v oblasti přestupkového práva, staňte se jeho uživateli ještě dnes.
Více informací naleznete na www.codexis.cz nebo na telefonním čísle +420 596 513 333.

Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



