Řízení o přestupcích jako „malé“ řízení trestní
Přestupkové právo doznalo v letošním roce zásadních změn. Trojice nových zákonů nahradila a doplnila více než šedesátkrát novelizovaný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Od července 2017 se tak těžiště právní úpravy odpovědnosti za přestupky a jejich trestání přesunulo do zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a dále do zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Zmínit je třeba též tzv. změnový zákon, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 183/2017, jímž byly některé skutkové podstaty přestupků z původního zákona přesunuty do jednotlivých právních předpisů upravujících příslušnou oblast veřejné správy.
„Nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zákon o některých přestupcích a doprovodný zákon tvoří zřejmě nejvýznamnější reformu sankčního práva po roce 1991. Z hlediska rozsahu a dopadů změn dokonce zřejmě významnější, než přijetí nového trestního zákoníku v roce 2009,“ říká Mgr. František Korbel Ph.D., bývalý náměstek ministra spravedlnosti a odborný asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze. „Došlo ke kodifikaci obecné části přestupkového práva hmotného a přestupkového řízení, které se odpoutalo od pouhých dílčích odchylek od správního řádu a stalo se – dle požadavků judikatury – „malým“ řízením trestním s většinou základních institutů a záruk trestního práva procesního,“ dodává Korbel.
Vybrané změny, které by neměly uniknout Vaší pozornosti
Kdo se dopustil přestupku a spoléhal na jednoletou promlčecí dobu, bude možná nemile překvapen. Nově je délka promlčecí doby odvislá od závažnosti spáchaného přestupku a činí jeden nebo tři roky. Přestupkem závažnějším, a tedy s delší promlčecí dobou, je přitom přestupek, za nějž zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí minimálně 100.000,- Kč. Promlčecí doba počíná běžet od okamžiku spáchání přestupku a dojde-li k jejímu přerušení, prodlužuje se na tři, resp. pět let. Po jejím uplynutí není možné přestupek projednat.
Od letošního léta je možné dopustit se pokusu přestupku, současně je rozlišován též přestupek trvající či hromadný, ale také pokračování v přestupku. Pachatelem přestupku bude napříště i ten, kdo zosnoval nebo řídil spáchání přestupku, vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat přestupek, nebo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání přestupku. Obdobně jako je tomu v trestním kodexu, jsou takoví pachatelé označováni jako organizátoři, návodci a pomocníci. Nepřímým pachatelem je pak pachatel, jenž ke spáchání přestupku užije jiné osoby, která pro svůj věk nebo nepříčetnost není odpovědná za přestupek, případně která naplnila svým jednáním podmínky okolnosti vylučující protiprávnost.
Taktéž okolnosti vylučující protiprávnost našly inspiraci v trestněprávních předpisech a byl rozšířen jejich okruh. K původní nutné obraně a krajní nouzi přibylo svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a přípustné riziko.
Ani správnímu trestání se reforma nevyhnula. V rovině terminologické jde o nahrazení pojmu „sankce“ označením „správní tresty“. Z celé plejády možných správních trestů zmizela diskutovaná sankce zákazu pobytu, naopak přibyl trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu. Větší prostor bude mít správní uvážení i při ukládání pokut, neboť původní zákonná dikce často stanovila, že „se uloží pokuta“. Od letošních prázdnin se však imperativ mění na „lze uložit pokutu“, která umožní v odůvodněných případech využít institutu upuštění, případně i podmíněného upuštění od uložení správního trestu.
Také zkrácené řízení o přestupku, dosud známé jako blokové řízení, obléklo nový kabát a napříště tak bude přestupek možné projednat v řízení příkazním. Příkaz může být vydán i na místě, souhlasí-li s tím obviněný, a stejně jako u trestního příkazu, nelze příkazem uložit vyjmenovaný okruh správních trestů. Proti nepravomocnému příkazu lze podat odpor, jenž příkaz ruší a pokračuje přestupkové řízení.
Závěrem
Rozhodování o vině a trestu není jen otázkou kvality právních norem, ale jako v každé oblasti, kde působí lidský faktor, je to také otázka kvality osob, které o přestupcích rozhodují. Proto jsou na úřední osoby oprávněné či pověřené k provádění úkonů správního orgánu v přestupkovém řízení, kladeny požadavky v podobě vysokoškolského vzdělání. Podmínkou je magisterský titul v oboru právo, případně titul bakalářský v jiném oboru, doplněný o odbornou zkoušku.
Nezbývá než věřit, že reforma přestupkového práva povede ke spravedlivému a účinnému prosazování veřejné moci, a to při nejvyšší možné míře ochrany práv a oprávněných zájmů všech, na které dlouhé prsty právního řádu České republiky dosahují.
Nový obsahový doplněk právního informačního systému CODEXIS® TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA nabízí přehledné srovnání zákonů a vzájemných vazeb mezi nimi, díky čemuž je pro své uživatele praktickým a užitečným průvodcem změnami přestupkového práva.
TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA obsahuje podrobné informace o vazbách mezi ustanovením stávající a nové právní úpravy. Praktická a uživatelsky přívětivá je možnost zobrazení doplňujících informací (např. komentářů či informací k místu). Doplněk také umožňuje jednoduchou synchronizaci souvisejících ustanovení stávající a nové právní úpravy.
Doplněk TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA nabízí snadno dostupný a komplexní přehled v oblasti přestupkového práva, staňte se jeho uživateli ještě dnes.
Více informací naleznete na www.codexis.cz nebo na telefonním čísle +420 596 513 333.

Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


