Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních

Článek shrnuje stav projednávání k 23. 10. 2026, popisuje dotčená ustanovení, podaný pozměňovací návrh a otázky, které z textu vyplývají.

Stav k 23. 10. 2026

• Vláda předložila návrh Sněmovně 29. 9. 2026 jako tisk 321/0 [1].
• Organizační výbor 1. 10. 2026 doporučil projednání, zpravodajem určil poslance Václava Trojana a jako garanční navrhl výbor pro zdravotnictví (usnesení č. 98) [1].
• Tisk je zařazen na pořad 34. schůze (od 13. 10. 2026). Historie tisku k 23. 10. 2026 projednání v 1. čtení neuvádí [1].
• 15. 10. 2026 byly podány 2 písemné pozměňovací návrhy (č. 2012 a 2013, první podepsaná poslankyně Michaela Šebelová) [1], [4], [5].
• Navrhovaná účinnost je 1. 1. 2027 (čl. XVI) [2].

1. Současná úprava prodeje na dálku

Kratom a kratomový extrakt jsou psychomodulačními látkami od 12. 11. 2025 (nařízení vlády č. 456/2025 Sb.) [2, důvodová zpráva].

Prodej na dálku dnes upravují tyto zákony:

• Zákon č. 167/1998 Sb. v § 33a odst. 1 písm. d) vymezuje uvádění psychomodulačních látek na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku jako samostatný druh nakládání, k němuž je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví [3], [7].
• Správní poplatek za přijetí žádosti o toto povolení činí 200 000 Kč „za každou internetovou stránku nebo aplikaci“ (položka 100 písm. g) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb.) [3].
• Vedle toho se podle poznámky k položce 100 vybírá roční udržovací poplatek ve stejné výši, tedy 200 000 Kč, „splatný vždy k 31. lednu kalendářního roku, na který se udržovací poplatek platí“ [3]. Nezaplacení udržovacího poplatku je důvodem k odnětí povolení (§ 33d odst. 3 písm. b) zákona č. 167/1998 Sb.) [3].
• Zákon č. 65/2017 Sb. v § 16c stanoví podmínky prodeje: prodávat smí jen osoba, která současně provozuje specializovanou prodejnu; prodejní kanál musí být specializovaný výhradně na psychomodulační látky; věk se ověřuje kvalifikovaným systémem podle zákona o elektronické identifikaci; zboží se předává do vlastních rukou a o předání se vede evidence; přeshraniční prodej je zakázán [3], [7].

2. Co mění vládní návrh

Podle tisku 321/0 [2]:

• čl. XIII doplňuje do § 16a odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. písmeno e), které zakazuje „prodávat psychomodulační látky prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, včetně přeshraničního prodeje na dálku“;
• čl. XIII ruší § 16c a § 36a zákona č. 65/2017 Sb.;
• čl. I ruší § 33a odst. 1 písm. d) zákona č. 167/1998 Sb., tedy samotnou kategorii povolení;
• čl. XI vypouští ze sazebníku poplatek za tuto kategorii a zároveň zvyšuje poplatek za povolení pro kamennou prodejnu z 20 000 Kč na 30 000 Kč za provozovnu;
• za přestupek podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., kam návrh nově zařazuje i porušení zákazu prodeje na dálku, lze uložit pokutu až 10 000 000 Kč [nové § 36 odst. 10 písm. f)].

Přechodná ustanovení řeší doprodej výrobků s dosavadním označením (čl. II, 5 měsíců), přechod na spotřební daň a tabákové nálepky (čl. IX) a obecně stanoví, že „osoby nakládající s psychomodulačními látkami jsou povinny přizpůsobit svou činnost podmínkám stanoveným zákonem č. 65/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ (čl. XIV) [2].

O povoleních vydaných podle § 33a odst. 1 písm. d) přechodná ustanovení výslovně nehovoří. Důvodová zpráva v části o dopadech na podnikatelské prostředí uvádí, že se držitelé povolení „budou muset přizpůsobit“ a „budou muset zrušit internetové stránky, které jsou v povolení uvedeny, případně ukončit smlouvy s dopravci“; lhůtu k tomu neuvádí [2].

3. Pozměňovací návrh č. 2012

Pozměňovací návrh č. 2012 (M. Šebelová a další) navrhuje prodej na dálku zachovat [4]:

• vypouští zrušení § 33a odst. 1 písm. d) zákona č. 167/1998 Sb. a zákaz v § 16a odst. 1 písm. e) zákona č. 65/2017 Sb.;
• ponechává § 16c a § 36a, věkovou hranici v nich zvyšuje z 18 na 21 let, aby odpovídala kamennému prodeji;
• obnovuje poplatek 200 000 Kč za každou internetovou stránku nebo aplikaci.

Odůvodnění návrhu uvádí, že prodej na dálku „umožňuje důslednější ověření věku a evidenci předání, než jaká je dnes vyžadována v kamenných prodejnách“, a odkazuje na to, že vládní návrh dálkový prodej tabákových a nikotinových výrobků zachovává [4].

Pozměňovací návrh č. 2013 se týká prodeje alkoholu na dálku; do čl. XIV doplňuje přechodné ustanovení pro prodejce alkoholu, k povolením podle § 33a odst. 1 písm. d) se nevyjadřuje [5].

4. Co se stane s vydaným povolením, pokud projde vládní znění

4.1 Co z návrhu přímo vyplývá

• Obě změny mají nabýt účinnosti týž den, 1. 1. 2027 (čl. XVI): zákon č. 167/1998 Sb. přestane znát činnost podle § 33a odst. 1 písm. d) (čl. I) a zákon č. 65/2017 Sb. začne prodej na dálku zakazovat (nový § 16a odst. 1 písm. e), čl. XIII) [2].
• Čl. XIV výslovně odkazuje jen na „podmínky stanovené zákonem č. 65/2017 Sb.“. K zákonu č. 167/1998 Sb. obsahuje návrh jediné přechodné ustanovení, čl. II, a to se týká označování výrobků [2].
• Návrh nestanoví, že vydaná povolení zanikají, ani zvláštní postup jejich zrušení [2].
• Platný § 33d zákona č. 167/1998 Sb. zná zrušení povolení, přestane-li držitel činnost vykonávat (po jeho oznámení), nebo na jeho žádost, a odnětí povolení z důvodů tam uvedených, mj. pro nezaplacení udržovacího poplatku. V rozhodnutí o zrušení či odnětí ministerstvo určí lhůtu k úkonům spojeným s ukončením činnosti (§ 33d odst. 1 až 6) [3]. Zrušení kategorie činnosti zákonem mezi důvody uvedeno není.

4.2 Otevřené výkladové otázky

Tato část je výkladem autora, nikoli citací zdrojů.

a) Trvá povolení právně dál?

Jeden výklad: zrušením § 33a odst. 1 písm. d) odpadá právní základ a povolení v této části zaniká ze zákona. Druhý výklad: povolení jako správní rozhodnutí formálně trvá, dokud je ministerstvo nezruší podle § 33d, typicky po oznámení, že držitel činnost ukončil. Návrh mezi těmito výklady nerozhoduje.

b) Lze na jeho základě po 31. 12. 2026 dál prodávat?

I kdyby povolení formálně trvalo, od 1. 1. 2027 platí zákaz prodeje na dálku. Rozhodující je, zda jej odkládá čl. XIV.

• Pro odklad lze uvést, že zákaz je součástí zákona č. 65/2017 Sb. „ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“, na které čl. XIV odkazuje, a důvodová zpráva k čl. XIV zmiňuje úpravy „ve vztahu k provozovnám, způsobu prodeje“ [2].
• Proti odkladu hovoří, že čl. XIV ukládá činnost „přizpůsobit podmínkám“, kdežto zákaz činnost vylučuje, a že čl. XIV vůbec nedopadá na zákon č. 167/1998 Sb. I při odkladu zákazu by tak od 1. 1. 2027 chyběla kategorie oprávnění, na jejímž základě se prodej na dálku vykonává. Důvodová zpráva v části o dopadech uvádí, že držitelé „budou muset zrušit internetové stránky, které jsou v povolení uvedeny“, aniž by zmiňovala jakoukoli lhůtu [2].

c) Shrnutí

Z návrhu nelze dovodit, že by prodej na dálku po 31. 12. 2026 byl dovolen. Výklad, podle něhož lze prodávat ještě 5 měsíců, je možný, ale výslovným textem nepodložený. Rozdíl přitom určuje, zda prodej v lednu 2027 bude zákonný, nebo přestupkem s horní hranicí pokuty 10 000 000 Kč [2]. Jednoznačnou odpověď může dát jen zákonodárce (viz kapitola 7).

5. Ústavněprávní rámec

Změna podmínek podnikání do budoucna je případem tzv. nepravé retroaktivity. Ústavní soud ji považuje za zásadně přípustnou, s výjimkami, kdy převáží ochrana důvěry v právo [8]. V nálezu Pl. ÚS 17/11 posuzoval Ústavní soud odvod z elektřiny ze slunečního záření a návrh na jeho zrušení zamítl. Dovodil mj., že legitimní očekávání investorů, tedy zákonem zaručená prostá doba návratnosti investice 15 let, dotčeno nebylo [9]. Srovnání má své meze: tehdy šlo o časově omezený odvod (elektřina vyrobená v letech 2011 až 2013) z činnosti, která mohla pokračovat, a o zákonem garantovanou podporu. Nyní jde o zákaz samotné činnosti a povolení žádnou garanci výnosu nezakládá. Nález proto ukazuje obecný rámec posouzení, nikoli předjímaný výsledek.

Pro posouzení přiměřenosti jsou relevantní tyto doložitelné skutečnosti:

• kategorie povolení byla do zákona zavedena zákonem č. 321/2024 Sb. [7] a pro kratom se uplatňuje od 12. 11. 2025 [2];
• k návrhu byla udělena výjimka z hodnocení dopadů regulace (RIA) a meziresortní připomínkové řízení bylo zkráceno na 10 pracovních dnů [2, důvodová zpráva];
• důvodová zpráva zákaz zdůvodňuje tím, že dosavadní regulace „se neosvědčila jako dostačující“, a cituje data ÚZIS za leden až květen 2026, podle nichž se téměř 50 % případů intoxikace kratomem týkalo osob mladších 19 let; tato data dále nečlení podle způsobu nákupu [2];
• ve vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení navrhly méně omezující varianty Hospodářská komora ČR (místo zákazu posílit kontrolu, např. připustit ověření bankovní identitou), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (mj. povinné spolehlivé ověření věku, osobní převzetí v licencovaném výdejním místě, zákaz online reklamy) a Asociace pro elektronickou komerci se Svazem průmyslu a dopravy ČR (zachovat licencovaný online prodej a zpřesnit standardy ověření); předkladatel všechny 3 připomínky neakceptoval [6].

Zda je úplný zákaz nejšetrnějším prostředkem k dosažení cíle, je otázka, kterou může zákonodárce posoudit i v souvislosti s pozměňovacím návrhem č. 2012.

6. Web provozovatele po účinnosti

Je třeba rozlišit 3 věci:

• Zákaz prodeje: návrh zakazuje prodej na dálku (nový § 16a odst. 1 písm. e) zákona č. 65/2017 Sb.) [2]. Web tedy nesmí umožňovat uzavřít kupní smlouvu na dálku.
• Zákaz reklamy: zákon č. 40/1995 Sb. v § 3b zakazuje reklamu, jejímž cílem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace psychomodulačních látek; výjimkou jsou vnitřní prostory specializované prodejny [7]. Návrh tento zákon nemění [2].
• Zrušení webu: povinnost zrušit webové stránky návrh nestanoví. Věta, že držitelé „budou muset zrušit internetové stránky, které jsou v povolení uvedeny“, je v důvodové zprávě, v části o dopadech na podnikatelské prostředí, a nemá oporu v navrhovaném normativním textu [2].

Web provozovatele tak podle autora může existovat dál, pokud neumožňuje prodej a jeho obsah není propagací psychomodulačních látek. Kde leží hranice mezi přípustnou informací (provozovatel, adresa a otevírací doba prodejny, povinné údaje) a zakázanou propagací, zákon výslovně neříká.

7. Možná legislativní řešení

Tato část obsahuje návrhy autora.

Pokud Sněmovna zachová zákaz prodeje na dálku, mohla by doplnit:

1. přechodné ustanovení k povolením, například: „Povolení vydaná podle § 33a odst. 1 písm. d) zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají uplynutím [lhůta] ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; do té doby se prodej na jejich základě řídí dosavadními právními předpisy.“;
2. výslovné určení, zda čl. XIV dopadá i na prodej na dálku;
3. úpravu poplatků: výslovně stanovit, že se za rok 2027 udržovací poplatek za zrušenou kategorii nevybírá, případně že se vrací, byl-li již uhrazen, a zvážit vrácení poměrné části poplatku za přijetí žádosti u povolení vydaných krátce před účinností.

Pokud Sněmovna přijme pozměňovací návrh č. 2012, otázka přechodu odpadá a zůstává jen sjednocení věkové hranice, které návrh již obsahuje.

Pohled provozovatele (odlišený od rozboru výše)

Autor provozuje specializované prodejny a je držitelem povolení k prodeji na dálku. Z pohledu držitele jde především o to, podle jakého pravidla se má chovat 1. 1. 2027: zda prodej ukončit k 31. 12. 2026, nebo zda může využít lhůtu podle čl. XIV, a zda má k 31. 1. 2027 platit udržovací poplatek 200 000 Kč. Současné znění odpověď nedává a chybný výklad nese riziko vysoké sankce. Držitelé do napojení na kvalifikovaný systém elektronické identifikace, doručování do vlastních rukou a evidence předání investovali v době, kdy jim zákon tento kanál výslovně umožňoval.

---

Prameny (k 23. 10. 2026):

[1] Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 321 – historie projednávání: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&T=321

[2] Sněmovní tisk 321/0 – vládní návrh zákona s důvodovou zprávou: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=280699

[3] Sněmovní tisk 321/0 – platné znění s vyznačením navrhovaných změn (mj. § 33c, § 33d zákona č. 167/1998 Sb. a položka 100 sazebníku včetně poznámky): https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=280701

[4] Pozměňovací návrh č. 2012 (M. Šebelová a další), 15. 10. 2026: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=281265

[5] Pozměňovací návrh č. 2013 (M. Šebelová a další), 15. 10. 2026: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=281267

[6] eKLEP, materiál PID KORNDVEC8EF8, verze pro jednání vlády ze 7. 9. 2026, příloha „vp_KORNDXPB6GFX.docx“ (vypořádání připomínek): https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDVEC8EF8/ALBSDXPHQEGN (přímé stažení: https://odok.gov.cz/portal/services/download/attachment/ALBSDXPD3B22/)

[7] Zákon č. 167/1998 Sb. (§ 33a), zákon č. 65/2017 Sb. (§ 16a až 16c, § 36), zákon č. 634/2004 Sb. (položka 100), zákon č. 40/1995 Sb. (§ 3b), zákon č. 321/2024 Sb.

[8] Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (č. 63/1997 Sb.).

[9] Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (č. 220/2012 Sb.), výrok: návrh se zamítá.

---

Upozornění na střet zájmů: autor je držitelem povolení, kterého se článek týká, a výsledek projednávání se přímo dotýká jeho podnikání.