Názor: Právo po 1. 1. 2014

Obecně, politicky vzato, vnímám přijetí NOZu pozitivně. Diskutovat lze o nedostatečně dlouhé legisvakanční lhůtě, což se nyní projevuje v nutnosti připravovaných novel. Přijetí, bohužel, podléhalo politickému zadání více než odbornému. Dokládají to i „výkřiky“ oné doby typu: Právníci jsou líní se učit nový text (Dr. Benešová – ministr) nebo Text prošel kvalitní odbornou oponenturou (Dr. Pospíšil – ministr). Všichni právníci víme, že uvedená slova neodpovídají skutečnosti. Avšak z pohledu budoucího možného právního směřování české společnosti, připuštěním dosud nevídané škály nejrůznějších institutů a jejich vzájemných kombinací, se NOZ i ZOK hlásí ke standardům evropského práva. Tuto obecnou kvalitu je nutno ocenit a zvláště zdůraznit, že jsme tím definitivně ukončili období panství socialistického práva. Uspokojuje, že snad konečně máme možnost nabídnout klientům odpovídající právní řešení jejich životních situací, ať už pro případ smrti (a to zejména), ale též v dalších, ryze notářských oblastech. Tedy, v drobnostech texty zákonů možná „nesedí“, ale úmysl byl dobrý a snahu se zaslouží ocenit.


Z pohledu použití nových předpisů v každodenní praxi právníka, notáře nevyjímaje, už tak pozitivní hodnocení NOZu ani ZOKu přiznat nelze. Notářská obec hodnotí předložený výsledek jako texty, které evidentně nebyly, a z časových důvodů ani nemohly být, podrobeny kritickému studiu právníky z praxe. Předpisy vykazují nedostatky, které brání nekonfliktní a přesvědčivé aplikaci práva, jednotlivé formulace se stávají předmětem odborných diskusí, namnoze účelových. Panuje mezi námi nespokojenost s kvalitou odvedené legislativní práce. Právnická obec netrpělivě očekává přislíbenou první technickou novelu NOZu, která by měla odstranit největší nedostatky. Je až legrační sledovat projevy tvůrců předpisů, zarputile bránící stávající text a odkazující na časy budoucí, kdy se nám vše vyjasní a pro praxi budou k dispozici výkladová stanoviska soudů.


Za rychlost přijímání předpisů se zaplatilo jejich kvalitou. To byl politický obchod. Není to ale důvod, abychom přistoupili již v počátku na nekvalitní text jako nutné zlo a nepokusili se tento vnucený nám stav vylepšit. Sečteno, podtrženo: neúspěch.


V období příprav textů se hovořilo o tom, že budou vycházet z přirozeného práva, budou tedy občanům našeho státu srozumitelnější a snadnější pro běžné použití. Opak je pravdou. Není určitě chybou tvůrců předpisů, že jedinou větou z NOZu, která dlouho s předstihem rezonovala médii bylo, že „zvíře není věc“. Srozumitelnost mi nejlépe dokládá fakt, že bych si v notářské kanceláři mohl s úspěchem zřídit call-centrum, odpovídající denně na dotazy advokátů, bankovních právníků a obchodníků, občanů (zhusta funkcionářů bytových družstev nebo společenství vlastníků jednotek). A všichni žádají o zodpovězení otázek, které si přečetli mezi řádky textu přijatých zákonů. V horším případě čtenému textu zákona nejsou schopni rozumět vůbec.

Milí čtenáři, toto své hluboké povzdechnutí nad kvalitou přijatých předpisů jsem psal v době, kdy jsme byli jejich autory neustále přesvědčováni o dokonalosti přijatých úprav a nutnosti několikaletého čekání na rozhodování nezávislých soudů. Čekání na judikáty, které nám vyjasní ona sporná ustanovení.


V poslední době došlo ke změně politického ovzduší kolem NOZu a ZOKu a připravuje se první novela obou předpisů. Jsem rád, že s kritikou textů již od počátku vystupoval Dr. Čech, taktéž paní Dr. Marvanová, aktuálně se velice odmítavě vyjádřila paní prof. Pelikánová (Právní rádce č. 7/2014, též www.justice.cz), pan Dr. Drápal (www.justice.cz), naopak s názory do diskuse pan Dr. Havel (Právní rádce č. 8/2014). K tomu občasná, ale věcná vystoupení pana Dr. Roberta Pelikána v obrazových i tištěných médiích (např. televize DVTV) a mnoha dalších odborníků (Dr. Baxa, Dr. Lichovník, etc.) v odborných publikacích.


Dovolím si ještě připojit vzpomínku na setkání s mými I.N.C. kolegy v listopadu roku 2013 v bulharské Sofii. Seznámil jsem je se svými pochybnostmi ohledně kvality přijatých předpisů a vyjádřil nejistotu, která nás čeká. Lehký úsměv na jejich tvářích se objevil poté, kdy se dozvěděli, že nová civilně-právní úprava není výsledkem společenské dohody a široké odborné diskuse, ale politického tlaku pravicových stran ve státě. Řekli mi, že tak zásadní právní kodex nemůžeme přece přijímat silou, jednak je to nedůstojné a do budoucna lze očekávat z této strany destabilizaci právního pořádku v zemi. Tak se mi zdá, že jejich slova byla prorocká.


Poslední poznámku z pohledu notáře-praktika připojím ještě k prohlášení Ústavu státu a práva AV ČR ze dne 3. 9. 2014. Třicet teoretiků nabízí svou odbornost do služeb vlastního státu, aby společným úsilím identifikovali a analyzovali problematická ustanovení NOZu. Paní ministryně tuto iniciativu ocenila jako pozitivní signál. S názorem teoretiků však mohu souhlasit jen z pohledu teorie, hlasitě musím protestovat z pohledu praxe. Co nejrychlejší odstranění systémových pochybení považuji ne za zbrklé, nýbrž za nezbytné, nechceme-li na několik let paralyzovat i ty nemnohé právní jistoty našeho státu. Dovolím si též vyjádřit zklamání nad prezentací myšlenek NOZu ze strany některých teoretiků, např. pánů Korbela, Melzera, Tégla, Bednáře. Závěrem: nedostatky NOZu mi evokují vzpomínky na dobu vzniku předpisů o investičních fondech, o solárním byznysu, o tunelování čehokoliv a kuponové privatizaci zejména a zejména ta jména… Budou tato slova prorocká jako mých kolegů z listopadu 2013?


Čtenáři, kolegové, vzhledem ke shora uvedenému věřím, že se novelou podaří odstranit zmíněný marasmus NOZu a ZOKu a dát naší práci smysl.