Kdo může dostat vyšší odstupné při skončení pracovního poměru? – část II.

První část článku naleznete zde.

Odstupné ve veřejné správě

Zákoník práce upravuje pracovní a platová práva úředníků územních samosprávných celků (dále ÚSC) podpůrně (subsidiárně). Znamená to, že se jeho ustanovení použijí jen v případech, pokud zvláštní zákon, kterým je zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále “zákon”) nestanoví jinak. Na ostatní zaměstnance, kteří nejsou úředníky, se zák. práce vztahuje v plném rozsahu. Působnost zákoníku práce se vztahuje i na starosty. U nich se uplatní § 5 odstavec 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále “zák. práce”)., podle něhož je-li veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr zák. práce.

Zaměstnanci samosprávných celků, kteří nevykonávají v územních celcích správní činnosti (např. práce obslužné, servisní apod.) a nejsou tedy úředníky, se řídí v pracovněprávních otázkách pouze zák. práce. Znamená to, že v samosprávných celcích jsou dvě kategorie zaměstnanců s odlišnými právy a povinnostmi v pracovněprávních vztazích: úředníci a “ ostatní “ zaměstnanci.

Zák. práce má tedy v pracovněprávních vztazích úředníků podpůrnou platnost. Pokud zákon neupravuje specificky některé nároky úředníků, platí obecně zák. práce. Pracovněprávní vztahy úředníků se tedy řídí zák. práce zejména v oblasti dovolené, skončení pracovního poměru, obsahu pracovních smluv, pracovní doby apod**.**

Jednou z významných odlišností je i poskytování odstupného úředníkům a zaměstnancům v ÚSC.

Kdo je úředník

Úředníky se rozumějí zaměstnanci, kteří se podílejí v ÚSC na výkonu správních činností, tedy plní úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů. Správní činností je zejména správní rozhodování, správní kontrola, dozor nebo dohled, příprava návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů, příprava návrhů koncepcí a programů, vytváření a vedení informačních systémů ve veřejné správě, statistika, správa rozpočtu samosprávného celku, krizové řízení a plánování, ochrana utajovaných skutečností, zabezpečování obrany státu, poskytování darů a dotací, poskytování informací podle zvláštního právního předpisu, další činnosti vyplývající ze zvláštních zákonů a příprava a vypracování věcných podkladů k ostatním správním činnostem. K výkonu správních činností zařazuje zaměstnance, na základě definice správních činností a v souladu s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě vedoucí úřadu. Samosprávný celek může zavést vnitřním předpisem systemizaci pracovních míst, na kterých budou vykonávány správní činnosti.

Další odstupné

U úředníků, u nichž dojde k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany samosprávného celku z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zák. práce (organizační důvody) nebo dohodou z týchž důvodů, se vedle odstupného, které jim náleží podle § 67 zák. práce zavedlo i další odstupné podle zákona (§ 13 zákona č. 312/2002 Sb.).

Úředník tedy může dostat při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů:

– odstupné podle zák. práce (§ 67), které lze v kolektivní smlouvě, případně ve vnitřním předpisu, zvýšit o další násobky průměrného výdělku a

– další odstupné.

Zákon262/2006 Sb. Zákon zákoník práce

§ 67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.

(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů