Platforma Rozumné právo vznikla velmi nedávno, v reakci na problémy způsobené pandemií COVID-19. Můžete čtenářům popsat průběh jejího vzniku? Jak jste se Vy stal/a členkou platformy?
MB: Mezi členy platformy mne pozval Ondřej Trubač a já souhlasila, protože jsem příznivcem nových věcí a nápad mne oslovil.
OT: Tak jako asi všichni ostatní, jsme v době koronavirové sledovali vyjádření zástupců státu, lékařů, ekonomů a jak se ukázalo, nejen mně, Petrovi Břízovi a Robertu Nerudovi, přišlo, že by měl být více slyšet i hlas právníků. Jak totiž ukázala například devadesátá léta, špatná legislativa může zatížit stát i byznys desetiletími vleklých soudních sporů nebo významnými strukturálními problémy.
Jak vypadá Vaše činnost v praxi? Scházíte se na pravidelné bázi a stanoviska vzájemně konzultujete, či fungujete spíše individuálně a každý z expertů se zaměřuje výhradně na svůj obor práva?
MB: Schůzky přes internet a nyní i osobní probíhají jednou za 14 dní. Užší tým zpracovatelů připravuje návrh stanoviska, ke kterému se ostatní členové vyjadřují, dávají návrhy a podněty. Výhodou je, že mohu přispět svými zkušenostmi podnikového právníka Pražské energetiky i znalostmi získanými v odborných sekcích v Unii podnikových právníků a při přípravě a realizaci našeho vzdělávání.
OT: Scházíme se každé dva týdny. Na schůzce se mimo jiné vyberou dvě aktuální témata a určí tým zpracovatelů, který vypracuje návrh stanoviska, který se následně zašle ostatním členům platformy. Na příští schůzce se pak návrh diskutuje a každý ze členů může říct svůj pohled na věc a dát podněty související s jeho expertizou, oblastí práva, což je velmi obohacující. Následně je stanovisko publikováno.
Myslíte, že síla Vašeho odborného názoru přesvědčí členy vlády a další činitele, aby se Vašimi stanovisky řídili?
MB: Jde nám o to, abychom poskytli téma zpracované tak, aby bylo srozumitelné, naším cílem je, aby rozpoutalo debatu a bylo podnětem pro odborné diskuse.
OT: Pokud se zákonodárce rozhodne, že nějaké naše závěry a doporučení využije v praxi, tím lépe.
Vaše první stanovisko se týkalo ústavnosti a zákonnosti opatření přijatých státem v reakci na pandemii. Konkrétně šlo o zákony přijaté ve stavu legislativní nouze, krizová opatření vlády a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Co konkrétně považujete Vy za nejvíce problematické?
OT: Když to vezmeme od začátku, tak už samotné poněkud nepřehledné vyhlašování a komunikování jednotlivých krizových opatřeni vlády a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví směrem k veřejnosti, kdy si myslím, že nato o jak důležité právní normy se jednalo, tak se v nich v určitou chvíli obtížně orientovali odborníci, natož samotní občané, kteří pak nevěděli, co je jim dovoleno a co naopak zakázáno. A s tím pak souvisí druhá věc, od které se odvíjí všechno další, aby přes všechny ty zákazy a omezení nezapomínali a nerezignovali občané na to, že jde především o omezení jejich ústavních práv a svobod a měli by proto být velmi ostražití, aby uvedená omezení byla opravdu jen v nezbytné míře a na nezbytnou dobu.
V průběhu nouzového stavu se ukázalo jako problematické nadměrné množství zbytečných a zdlouhavých administrativních pravidel a požadavků na formu právního jednání. Ve svém druhém stanovisku platforma Rozumné právo navrhuje přijmout legislativní změnu, která usnadní adresátovi právního jednání dokázat, že při uzavírání smlouvy prostřednictvím komunikačních kanálů jako je WhatsApp či Facebook Messenger byla naplněna písemná forma. Má takový návrh šanci na úspěch?
MB: Otázky ohledně elektronického právního jednání již několik let přibližujeme a s podnikovými právníky řešíme v sekcích UPP i na seminářích. S koronavirovou dobou se staly ještě aktuálnější.
OT: Domnívám se, že právě po zkušenostech s nouzovým stavem, kdy všichni zažili popsané problémy na vlastní kůži, je naopak šance, že by se o této změně mohlo začít uvažovat, větší, než kdy jindy. Jak uvádíme v našem stanovisku, inspiraci pro možné legislativní řešení bychom mohli nalézt v návrhu novely slovenského občanského zákoníku. Podle něj měla být zavedena vyvratitelná právní domněnka, že je-li právně jednáno z elektronické adresy, kterou osoba již v právním styku někdy použila nebo tuto adresu předtím sama uvedla, má se za to, že jedná právě tato osoba.
Můžete prozradit, čím se platforma Rozumné právo zabývá nyní a čeho se budou týkat další stanoviska?
MB: Vydali jsme právě stanovisko k použití videokonferenčních hovorů při soudních jednáních, chystá se téma homeoffice, které je právě podnikovým právníkům blízké.
OT: Dále se chceme zabývat i aktuálními tématy z trestního a daňového práva, takže nudit se určitě nebudeme.
Co je názorová platforma Rozumné právo?
Názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejím cílem je poskytnout vládě, parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit jako rezervoár podnětů pro jejich racionální implementaci v tuzemských podmínkách. Platforma Rozumné právo není spojena s žádnou politickou stranou nebo hnutím, obchodní společností nebo jinou institucí a všichni její členové vykonávají svou činnost bez nároku na honorář nebo jinou odměnu. Stanoviska publikovaná na platformě Rozumné právo nejsou stanovisky organizací, v nichž členové názorové platformy působí.
Členové názorové platformy Rozumné právo k 1. červnu 2020
- Petr Bezouška, občanské právo
- Václav Bílý, finanční právo
- Marie Brejchová, prezidentka Unie podnikových právníků
- Petr Bříza, mezinárodní právo soukromé a právo EU
- Hana Gawlasová, pracovní právo a právo elektronických komunikací
- Tomáš Gřivna, trestní právo
- Adéla Havlová, právo veřejných zakázek
- Jan Lasák, obchodní právo
- Robert Neruda, právo hospodářské soutěže
- Petra Nováková, daňové právo
- Tomáš Richter, insolvenční právo
- Markéta Selucká, soukromé právo a ochrana spotřebitelů
- Ladislav Smejkal, pracovní právo a trestní právo
- Ondřej Trubač, daňové právo a compliance
- Jan Wintr, ústavní právo
K řešení dílčích otázek mohou být přizváni další odborníci z různých, i neprávních oblastí.
Diskuze k článku ()