Rozhovor: Jitka Hlaváčková - K pracovnímu právu jsem měla vždy nejblíž
Jitka Hlaváčková je všeobecně uznávaná za popularizaci správné implementace pracovněprávní legislativy v podnikové praxi zaměstnavatelů v České republice.
V rámci projektu Vy a UPP ČR vám představujeme profesi podnikového právníka. A to nejen prostřednictvím videí, která jsme natáčeli na předávání ocenění Podnikový právník, ale i v rozhovorech s kolegy, kteří se aktivně zapojili do činnosti Unie, vedou odborné sekce nebo připravují vzdělávací akce a sdílejí svoje zkušenosti.
Jednou z výrazných osobností profesní skupiny podnikových právníků je Jitka Hlaváčková. Od roku 2012 pracuje ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky. V současné době působí jako právnička a poradkyně generální ředitelky pro legislativu.
V centru jejího profesního zaměření byly vždy otázky pracovněprávní, včetně problematiky sociálního dialogu a trhu práce. Tuto činnost doplňuje publikační a lektorskou aktivitou.
Jako aktivní členka vedení Unie podnikových právníků ČR se Jitka Hlaváčková významně podílela na integraci profesního stavu a prosazení jeho reprezentace naroveň s ostatními právnickými profesemi. V Unii se významně angažuje jako organizátorka činnosti sekce Pracovněprávní.
Jitka Hlaváčková je všeobecně uznávaná za popularizaci správné implementace pracovněprávní legislativy v podnikové praxi zaměstnavatelů v České republice. Od března 2020 je mimo jiné členkou Koronatýmu Unie, kde organizuje diskuse k praktickým otázkám vyplývajícím z epidemické situace, zejména z pohledu pracovního práva.
Jitky Hlaváčkové se ptala prezidentka Unie podnikových právníků ČR Marie Brejchová.
Jitko, co Tě přivedlo na cestu podnikové právničky?
Rozhodla jsme se hned po škole. V té době nebylo moc jiných možností. Do advokacie jsem nechtěla – rodinné a trestní právo nebylo a není mé hobby. Jeden čas jsem sice uvažovala o daňovém poradenství, ale nakonec jsem zůstala věrna právu a časem jsem se specializovala na pracovní právo.
Vím, že od roku 2012 působíš ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Jak k tomu došlo, že jsi zakotvila právě zde?
Tak nějak to vyplynulo, když jsem skončila v předchozí práci. Se Svazem jsem už předtím spolupracovala jako externí lektorka na seminářích k zákoníku práce. Konaly se po celé České republice a byly určeny zaměstnavatelům i odborářům. Po práci v podnikatelské sféře to byla docela zajímavá změna, protože ve Svazu se kromě aplikace platného práva věnujeme i připravované legislativě. Jsme tzv. připomínkovým místem.
Je to možné, že jsi v Unii od roku 2005? Pamatuji si, že se s Tvým příchodem rozběhla spousta činností a že ses začala hned aktivně starat o náš spolek a jeho členy.
Ano, v Unii jsem od roku 2005 a stejně dlouho jsem i ve Výkonném výboru. Do Unie jsem vstupovala, protože jsem pracovala na pozici samostatného podnikového právníka a potřebovala jsem prostor pro výměnu a sdílení názorů. Rozbíhala jsem pořádání seminářů vlastními silami Unie v roce 2007, protože do té doby se pořádaly semináře prostřednictvím spolupracující agentury. Chtěli jsme více cílit tématy a provedením na podnikové právníky a jejich praxi. Byla jsem i u zrodu prvních webových stránek Unie, loga či propagačního letáku. Jsem spoluautorkou myšlenky o založení ocenění Podnikový právník. Toto ocenění se poprvé udělovalo v roce 2012.
Členové výboru mají rozdělené působnosti. Ty máš mj. na starosti komunikaci se dvěma obornými sekcemi…
První sekce, o kterou se starám, je Pracovněprávní. Protože k pracovnímu právu jsem měla vždy nejblíž. Tato sekce pracuje fantasticky pod vedením Antonína Havlíka. Od mailové diskuse jsme přešli k diskusním setkáváním (nyní bohužel jen online), kde sdílíme informace o nejnovější judikatuře, diskutujeme o novelách zákoníku práce nebo o možnostech digitalizace v pracovněprávních vztazích, nejen pokud jde o doručování. V minulosti jsem měla v gesci sekci veřejných zakázek. Nyní komunikuji s vedoucím sekce Civilní právo, což je skvělý Jiří Hrádek. V letošním roce se nám podařilo uspořádat řadu seminářů.
Jitko, jak vidíš naši profesi a co je možné udělat pro postavení podnikových právníků?
Já jsem nikdy nebyla na tyto teoretické úvahy, kam směřujeme nebo kde se vidíme. Ze své pracovní pozice mám možnost zapojit podnikové právníky do legislativního procesu od samého počátku a myslím, že máme za sebou i několik hmatatelných výsledků, např. novelu zákoníku práce, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek aj. V současné době je naším cílem zajistit přijetí úpravy ochrany oznamovatelů a hromadných žalob ve verzích, které přinesou podnikovým právníkům a jejich zaměstnavatelům co nejméně problémů při jejich aplikaci. Rovněž máme vytvořen společný pracovní tým, který se zaměří na připravovaný civilní řád soudní.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



