Ochrana oznamovatelů v České republice

Sněmovní tisky č. 352 a č. 353, představující balíček zákonných úprav implementujících návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“) do českého právního řádu, mají v první řadě zajistit transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Transpoziční lhůta směrnice uplynula již 17. prosince 2021. Zákon předpokládá, že jeho účinnost nastane druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Nejdřívějším dnem, kdy by Zákon mohl nabýt účinnosti, je tedy 1. srpen 2023, pokud dojde k vyhlášená Zákona ve Sbírce zákonů již v červnu 2023.

Kdy musí povinný subjekt zajistit plnění povinností?

Přechodná ustanovení Zákona předpokládají, že povinný subjekt zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti Zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců je povinen zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince 2023. Pro povinné subjekty zaměstnávající více než 250 zaměstnanců však Zákon žádný odklad nezavádí.

Kdo je povinným subjektem?

Povinným subjektem bude každý zaměstnavatel, který k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců a veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli. Další povinné subjekty jsou vymezeny v § 8 odst. 1 Zákona.

Koho se ochrana oznamovatelů týká?

Oznamovatelem může být jen fyzická osoba, která bude oprávněna oznámit jednání, ke kterému již došlo nebo ke kterému má dojít u osoby, u které (i zprostředkovaně) vykonávala nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, popřípadě se kterou byla v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.

Prací ve smyslu Zákona je závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu nebo služba. Základním pracovněprávním vztahem je jak pracovní poměr založený pracovní smlouvu, tak právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jinou obdobnou činností je např. samostatná výdělečná činnost, ale také dobrovolnická činnost, odborná praxe nebo stáž. Jinou obdobnou činností je rovněž výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění. Další obdobné činnosti jsou potom vypočteny v § 2 odst. 3 Zákona. Zákon dále v § 2 odst. 4 uvádí, že prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely Zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost. Povinný subjekt bude povinen zavést vnitřní oznamovací systém tak, aby všem osobám vypočteným v Zákoně umožnil podání oznámení. S tím se pojí povinnost povinného subjektu všechny potenciální oznamovatele o možnosti podat oznámení informovat.

Zákon předpokládá, že oznámení může učinit oznamovatel, který současně poskytne své osobní údaje. Zákon hovoří o povinnosti přiložit k oznámení údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele. Z uvedeného vyplývá, že Zákon nestanovuje povinnost umožnit příjem anonymních oznámení. Zákon dále v § 9 odst. 2 písm. b) bodu 3 uvádí, že je povinný subjekt oprávněn vyloučit přijímání oznámení od určitého okruhu osob. Povinný subjekt bude však vždy povinen přijímat oznámení zejména od zaměstnanců, stážistů a dobrovolníků.

Jaké jednání bude možné oznamovat?

Zákon předpokládá, že předmětem oznámení budou moci být vybraná protiprávní jednání. Konkrétně se může jednat o protiprávní jednání, které

1. má znaky trestného činu,
2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
3. porušuje Zákon, nebo
4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie ve vybraných oblastech (jako např. ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, aj.).