Největší compliance novinka od dob GDPR přichází. Jste na whistleblowing připraveni?
Dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, by měly firmy a veřejné instituce povinně do konce března 2022 zavést vnitřní oznamovací systém, který v rámci organizace umožní lidem upozorňovat na poškozování veřejných zájmů nebo neetické či protiprávní jednání.
Zajistit bezpečnou atmosféru, kde se lidé nebojí použít svůj hlas, tak bude pro mnohé firmy a organizace v následujících měsících velkou výzvou, na kterou je třeba se připravit. Zákon totiž počítá s citelnými sankcemi, pokud povinnost nesplní, a pouze formální vyřešení této povinnosti představuje pro organizaci dodatečná rizika.
Ochrana whistleblowerů
Whistleblowing je ve vyspělých zemích považovaný za efektivní nástroj, jak odhalovat neetické či protiprávní jednání uvnitř soukromé či veřejné organizace. Ucelená právní úprava whistleblowingu v České republice doposud chyběla. Bez této úpravy může mít oznamovatel obavy ze ztráty zaměstnaní, snížení platu, převedení na jinou práci či jiné odplaty ze strany kolegů či nadřízených. Proto návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který by měla podle evropské směrnice Česká republika přijmout do 17. 12. 2021, zavádí přísnou ochranu identity oznamovatele a zakazuje jakákoli odvetná opatření. Za porušení zákazu přitom hrozí pokuta až do výše 1 mil. Kč.
Navrhovaný zákon konkrétně chrání oznamovatele upozorňující na protiprávní jednání v oblastech:
- zadávání veřejných zakázek,
- finančních služeb,
- legalizace výnosů z trestné činnosti,
- daní z příjmů právnických osob,
- ochrany spotřebitele nebo životního prostředí, bezpečnosti a zdraví
- ochrany soukromí
- nebo jakékoli jednání vykazující znaky trestného činu nebo přestupku.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
