Legislativním počinem roku je Registr smluv!
Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pro transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, respektive zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, hlasovaly v anketě téměř dvě třetiny z necelých tří stovek podnikatelů, obchodních společností a zástupců odborné veřejnosti. Druhé a třetí místo zaznamenalo 15, respektive 12 % hlasů.
K důvodům, které vyšvihly registr smluv na první místo, uvedl předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček následující: „Letošní anketa potvrdila, že kromě daní podnikatele tradičně trápí nakládání s veřejnými prostředky. Hlavním důvodem, proč podnikatelé zvolili Zákonem roku registr smluv, může být to, že tento zákon sází na zveřejňování informací a angažovanost konkurentů a neziskového sektoru v odhalování nesrovnalostí. Sympatická je tedy podnikatelům zřejmě kombinace jednoduchého řešení – 10 paragrafů, jasné pravidlo a posílení prostoru pro kontrolu veřejností. Žádné složité dokazování a šedé zóny. Smlouva prostě je, nebo není uveřejněna. A když není, neplatí.“ Úspěch zákona o registru odpovídá podle Františka Korbela pozornosti, která je mu nyní věnována. „__Je to momentálně top téma pro odbornou i dotčenou veřejnost,“__ domnívá se partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a dřívější dlouholetý náměstek ministra spravedlnosti.
Stříbrnou příčkou ohodnotili hlasující snížení administrativní zátěže drobných podnikatelů při vykazování a zveřejňování účetní závěrky, ocenili také znovuzavedení možnosti ve prospěch některých subjektů vést jednoduché účetnictví či snížení počtu tzv. subjektů veřejného zájmu, které jsou pod nejostřejším dohledem. Zpřesněny byly též některé problematické účetní termíny.[1]
__„Třetí místo po zásluze obsadila novela zákona o svobodném přístupu k informacím zaměřená na tzv. big data. Zavedla revoluční právo on-line přístupu k databázím orgánů veřejné moci v otevřených, strojově čitelných formátech; to činí z práva na informace obor budoucnosti pro komerční využití hromadných dat, nové aplikace a rozvoj ICT businessu,“ komentuje dále výsledky František Korbel.
Součástí letošního ročníku ankety Zákon roku byl i dotazník mezi podnikateli, ze kterého vyplývá, že 86 % zúčastněných považuje českou regulaci byznysu za nekoncepční a nahodilou – nevychází podle nich ze stabilních strategií podporovaných širším společenským konsensem.
„Stejný počet, 86 % podnikatelů, se domnívá, že regulace byznysu se mění zbytečně často a z hlediska načasování bez jakékoliv snahy zohledňovat podnikatelský provozní cyklus. Jen asi pětina podnikatelů si myslí, že podnikatelská regulace je u nás přijímána transparentně a že je řádně vysvětlována,“ doplnil Tomáš Babáček.
Anketu Zákon roku pořádá od roku 2009 advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal s cílem přispět k diskuzi o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Nominace jsou vybírány z tipů široké veřejnosti nominační radou složenou z jednadvaceti právníků a osobností z podnikatelského sektoru. Nominační rada při stanovení pěti nominací na Zákon roku 2015 přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem.
Výsledky ankety Zákon roku 2015
1.
Transparentnost nakládání s veřejnými prostředky
(Registr smluv)
61 %
2.
Zelená malým a středním podnikům
(diferenciace povinností novelou zákona o účetnictví)
15 %
3.
Data veřejných orgánů ke komerčnímu využití
(novela zákona o svobodném přístupu k informacím)
12 %
4.
Veřejné zakázky odpovědně, ale také realisticky
(drobná zlepšení zákona o veřejných zakázkách)
8 %
5.
Realističtější podmínky čerpání investičních pobídek
(novela zákona o investičních pobídkách a o daních z příjmů)
4 %
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




