Datové schránky pro všechny? Již brzy
Datové schránky se staly součástí komunikace nejen se státní správou pro mnoho právnických i fyzických osob. A brzy je budeme mít všichni. Nebo ne?
Úřady jsou povinny používat datové schránky v komunikaci s každým, kdo má datovou schránku zřízenu. Jedná se o státem garantovaný nástroj elektronické komunikace, který funguje od roku 2009 a za tu dobu jich bylo zřízeno již více než 1,3 milionu[1], přičemž množství zřizovaných schránek roste každým rokem rychleji. Jen od začátku minulého roku se jejich počet zdvojnásobil a stále stoupá. Zatímco právnickým osobám jsou datové schránky zřizovány automaticky Ministerstvem vnitra (takových datových schránek bylo k 31. 12. 2020 celkem 692 299), fyzické osoby mohou o zřízení datové schránky požádat (na žádost bylo zřízeno již 490 884 schránek). Podle prognóz by po změnách provedených přijatou zákonnou úpravou mělo v roce 2027 existovat více než 5,5 milionu datových schránek.[2] K jakým úpravám a kdy tedy dojde?
Co nás čeká
Změny přinesl především letos přijatý zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, a tedy i zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. S účinností od 1. 1. 2023 tak bude datová schránka automaticky zřizována:
- Všem právnickým osobám – tedy nejen těm zapsaným v obchodním rejstříku (jak tomu je nyní), ale rovněž osobám zapsaným ve spolkovém či nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností.
- Všem podnikajícím fyzickým osobám.
- Všem fyzickým osobám, které použijí prostředek „vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace“, tedy například občanský průkaz s čipem, přihlásí se pomocí Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA), použijí mobilní klíč eGov nebo bankovní identitu. O zřízení datové schránky budou fyzické osoby informovány NIA a budou si moci datovou schránku deaktivovat (nikoli ovšem zrušit).
Jak jednoduché je používání datových schránek?
Spolu s narůstajícím počtem uživatelů se ale množí i výhrady proti nedokonalosti některých funkcí a s rostoucím počtem uživatelů především z řad fyzických osob lze očekávat další nárůst problémů při užívání. Podle průzkumu společnosti Atlas software se s uživatelským prostředím trápí více než 80 % klientů z celkových více než 200 dotazovaných. Pro uživatele je prostřední nejčastěji příliš složité a nepřehledné, chybí archivace zpráv (zprávy se po 90 dnech mažou) a nemožnost jednoduše přepínat mezi schránkami. Uživatelé si podle průzkumu hodně stěžují na přijímaní zpráv. V běžné datové schránce se totiž zpráva po otevření okamžitě začne považovat za přijatou a začíná běžet lhůta na její vyřízení, stejně jako u úředních dopisů doručovaných do vlastních rukou. Tyto nedostatky je možné eliminovat používáním některých komerčních produktů určených ke správě datových schránek, například Chytré datovky.
Závěrem
Elektronizace státní správy je určitě krokem správným směrem a i když největší část změn týkajících se zřizování a používání datových schránek nabyde účinnosti až na začátku roku 2023, je záhodno o nich vědět již dopředu, případně automatickému zřízení předejít zřízením datové schránky již nyní a mít tak dostatečný prostor na seznámení se s prostředím, případně pořízení vhodného správce datové schránky.
[1] Blíže viz https://www.datoveschranky.info/statistiky.
[2] Blíže viz https://chytradatovka.cz/statisticke-informace-k-datovym-schrankam/.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



