Datové schránky pro všechny? Již brzy
Datové schránky se staly součástí komunikace nejen se státní správou pro mnoho právnických i fyzických osob. A brzy je budeme mít všichni. Nebo ne?
Úřady jsou povinny používat datové schránky v komunikaci s každým, kdo má datovou schránku zřízenu. Jedná se o státem garantovaný nástroj elektronické komunikace, který funguje od roku 2009 a za tu dobu jich bylo zřízeno již více než 1,3 milionu[1], přičemž množství zřizovaných schránek roste každým rokem rychleji. Jen od začátku minulého roku se jejich počet zdvojnásobil a stále stoupá. Zatímco právnickým osobám jsou datové schránky zřizovány automaticky Ministerstvem vnitra (takových datových schránek bylo k 31. 12. 2020 celkem 692 299), fyzické osoby mohou o zřízení datové schránky požádat (na žádost bylo zřízeno již 490 884 schránek). Podle prognóz by po změnách provedených přijatou zákonnou úpravou mělo v roce 2027 existovat více než 5,5 milionu datových schránek.[2] K jakým úpravám a kdy tedy dojde?
Co nás čeká
Změny přinesl především letos přijatý zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, a tedy i zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. S účinností od 1. 1. 2023 tak bude datová schránka automaticky zřizována:
- Všem právnickým osobám – tedy nejen těm zapsaným v obchodním rejstříku (jak tomu je nyní), ale rovněž osobám zapsaným ve spolkovém či nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností.
- Všem podnikajícím fyzickým osobám.
- Všem fyzickým osobám, které použijí prostředek „vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace“, tedy například občanský průkaz s čipem, přihlásí se pomocí Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA), použijí mobilní klíč eGov nebo bankovní identitu. O zřízení datové schránky budou fyzické osoby informovány NIA a budou si moci datovou schránku deaktivovat (nikoli ovšem zrušit).
Jak jednoduché je používání datových schránek?
Spolu s narůstajícím počtem uživatelů se ale množí i výhrady proti nedokonalosti některých funkcí a s rostoucím počtem uživatelů především z řad fyzických osob lze očekávat další nárůst problémů při užívání. Podle průzkumu společnosti Atlas software se s uživatelským prostředím trápí více než 80 % klientů z celkových více než 200 dotazovaných. Pro uživatele je prostřední nejčastěji příliš složité a nepřehledné, chybí archivace zpráv (zprávy se po 90 dnech mažou) a nemožnost jednoduše přepínat mezi schránkami. Uživatelé si podle průzkumu hodně stěžují na přijímaní zpráv. V běžné datové schránce se totiž zpráva po otevření okamžitě začne považovat za přijatou a začíná běžet lhůta na její vyřízení, stejně jako u úředních dopisů doručovaných do vlastních rukou. Tyto nedostatky je možné eliminovat používáním některých komerčních produktů určených ke správě datových schránek, například Chytré datovky.
Závěrem
Elektronizace státní správy je určitě krokem správným směrem a i když největší část změn týkajících se zřizování a používání datových schránek nabyde účinnosti až na začátku roku 2023, je záhodno o nich vědět již dopředu, případně automatickému zřízení předejít zřízením datové schránky již nyní a mít tak dostatečný prostor na seznámení se s prostředím, případně pořízení vhodného správce datové schránky.
[1] Blíže viz https://www.datoveschranky.info/statistiky.
[2] Blíže viz https://chytradatovka.cz/statisticke-informace-k-datovym-schrankam/.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
