Přihláška ochranné známky – na co před podáním nezapomenout?
Mnoho podnikatelů se rozhodne registrovat označení, které už nějakou dobu užívají, jako ochrannou známku, aniž by zmapovali aktuální situaci na trhu.
Často jsou pak překvapeni rozhodnutím známkového úřadu o tom, že označení postrádá rozlišovací způsobilost, je příliš popisné nebo že již existuje zapsaná totožná nebo podobná ochranná známka. Také se může stát, že přihláška ochranné známky sice projde formálním průzkumem známkového úřadu, ale ve tří měsíční lhůtě, ve které je přihláška ochranné známky zveřejněna, dotčený subjekt podá námitky. Jaký zvolit postup při registraci ochranné známky, aby přihlašovatel minimalizoval riziko zamítnutí přihlášky ochranné známky?
Průzkum již užívaných označení a rešerše ochranných známek
První krok by měl představovat důkladné prozkoumání již užívaných zapsaných i nezapsaných označení a provedení rešerše ochranných známek. Označení, které má v úmyslu podnikatel registrovat jako ochrannou známku, již může užívat někdo jiný.
Pokud jde o zapsaná označení, těmi jsou kromě ochranných známek například obchodní firmy. Jelikož je obchodní rejstřík veřejný, může přihlašovatel jednoduše ověřit, zda označení již není zapsáno jako firma, resp. název jiného podnikatele. Veřejné rejstříky jsou dostupné na oficiálním serveru českého soudnictví Justice.cz[1].
Vhodné je rovněž prozkoumat doménová jména. I přesto, že je název domény jedinečný a registruje se u soukromých subjektů, nepředstavuje zápis domény sám o sobě právo duševního vlastnictví. Zápisem je potřeba rozumět dohodu mezi držitelem názvu domény a správcem domény, kterým nevzniká žádná forma výlučného práva. Práva k označení v tomto případě vznikají až skutečným užíváním názvu domény. Držení a užívání konkrétních CZ doménových jmen lze ověřit v registru domén CZ.NIC[2], který je provozován zájmovým sdružením právnických osob CZ.NIC, z.s.p.o. Přihlašovatel tak může jednoduše zjistit, zda označení již není zapsáno jako doména, aby zápisem označení do rejstříku ochranných známek nedošlo k porušení práv držitele jiného označení.
Zmapování situace na trhu nemusí spočívat pouze ve vyhledávání slovních označení. Některé aplikace, jako například Google obrázky[3] umožňují vyhledávání podle obrázku. Po nahrání předmětného obrázku do vyhledávače jsou zobrazeny nejen vizuálně podobné obrázky, ale dokonce i internetové stránky, na kterých se objevuje stejný obrázek.
Pro efektivní využití nového označení na trhu a předcházení možným zásahům do práv vlastníků zapsaných ochranných známek je nutné provést důkladnou rešerši aktivních ochranných známek (již zapsaných ochranných známek a podaných přihlášek). Rešerši ochranných známek si může přihlašovatel provést sám prostřednictvím mnoha různých databází nebo může využít služeb odborníků, např. advokátních kanceláří nebo patentových zástupců. Rešerši je zároveň možné nechat zpracovat i příslušnými úřady za poplatek.
Výběr konkrétních výrobků a služeb a jejich zatřízení
Dostatek času by měl přihlašovatel věnovat správnému výběru konkrétních výrobků a služeb a jeho zatřízení. Výrobky a služby se v přihlášce zatřiďují podle tzv. Niceského třídění, které obsahuje celkem 34 tříd výrobků a 11 tříd služeb, celkem tedy 45 tříd, které jsou stanoveny dle oborů lidské činnosti.[4] Přihlašovatel není povinen využít pouze pojmy, které jsou uvedeny v abecedním seznamu, avšak použití těchto pojmů zcela jistě zatřízení velmi zjednoduší. Správná formulace pojmů v seznamu výrobků a služeb je velice důležitá, jelikož je rozhodující pro stanovení rozsahu ochrany. Výběr tříd výrobků a služeb má vazbu na stanovení výše poplatku za podání přihlášky ochranné známky, neboť výše poplatku se odvíjí od počtu tříd obsažených v přihlášce.
Ochranná známka představuje jeden z nástrojů legálního konkurenčního boje, cílem kterého je přesvědčit zákazníka, aby si častokrát z širokého spektra homogenních výrobků a služeb, které jsou nabízené různými podnikateli, zakoupil zboží nebo službu opatřené ochrannou známkou patřící konkrétnímu výrobci či dodavateli. Ochranné známky slouží nejen k odlišení výrobků a služeb téhož druhu, které jsou poskytované různými soutěžiteli na trhu, ale také usnadňují podnikateli budování dobré pověsti. Vzhledem ke skutečnosti, že registrace ochranné známky (zejména na úrovni evropské nebo mezinárodní) stojí čas a nemalé finanční prostředky, podrobné zmapování aktuální situace na trhu je velice důležitým krokem před podáním přihlášky ochranné známky.
[1] Dostupné zde: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
[2] Dostupné zde: https://www.nic.cz/
[3] Dostupné zde: https://www.google.cz/imghp?hl=cs
[4] Třídník je dostupný zde: https://upv.gov.cz/informacni-zdroje/tridniky/tridnik-ochranne-znamky
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




