Parita kupní síly ve vztahu k vyživovací povinnosti

Situace ale je složitější než se zdá, neboť životní standardy v některých zemích v porovnání s Českou republikou jsou diametrálně odlišné. Zejména v otázce nákladů na bydlení, daní, nutnosti hrazení penzijního a životního spoření, hypoték či takových nákladů jako je cena potravin. Některé soudy jsou ochotny ulevit povinnému s ohledem na náklady na cestování povinného za nezletilým do ČR nebo nákladům na cestování nezletilého samotného za povinným rodičem, tím to ale po většinou končí. V zahraničí se ale s tzv. pariční sílou v rozsudcích operuje. Co to je a jak se aplikuje?

Paritou kupní síly rozumíme indikátory cenových rozdílů napříč státy. Parita kupní síly představuje poměr cen v národních měnách za stejné zboží či služby v různých zemích. Při srovnání parity kupní síly se používá uměle vytvořená měnová jednotka tzv. PPS (Purchasing Power Standard neboli standard kupní síly), tímto přepočtem lze eliminovat dopad cenových rozdílů napříč státy.

Významným textem pro Evropské hospodářské společenství je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1445/2007 ze dne 11. prosince 2007, o stanovení společných pravidel pro poskytování základních informací o paritách kupní síly a pro jejich výpočet a zveřejňování. Cenným vodítkem je také manuál pro používání parity kupní síly (https://www.oecd.org/sdd/prices-ppp/PPP%20manual%20revised%202012.pdf).

V případě přeshraničních vyživovacích sporů by pak měla být parita kupní síly klíčová pro určení výše vyživovací povinnosti, přesto tomu tak v praxi není. V naší praxi jsme se setkali s tím, že paritu kupní sílu řešily detailně a aplikovaly nizozemské soudy, německé a francouzské soudy. V českých rozsudcích se objevují snahy o korekci, zejména, jsou-li rozdíly v životních nákladech obrovské (např. USA vs ČR).

Pro názornost: má Američan s platem 200.000 Kč a prokazatelnými náklady na život 110.000 Kč platit výživné 40.000 Kč? Bylo by to pro něj neudržitelné. V praxi by bylo více než žádoucí, aby soudy rozhodovaly v případě přeshraničních sporů za pomoci výpočtu parity kupní síly, abychom měli skutečnou záruku spravedlivě nastavených podmínek pro placení výživného s přihlédnutím ke skutečným a často odlišným životním nákladům v cizích zemích.