Zpřísnění podmínek pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje rodinného domu nebo „bytu“
Prodáváte rodinný dům nebo „byt“? Pak Vás bude zajímat, že finanční správa vydala tiskovou zprávu, ve které upozorňuje na zpřísnění podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo „bytu“, ve kterých měl prodávající bydliště po dobu kratší než 2 roky.
Novelou zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) došlo od zdaňovacího období roku 2021 ke změně podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo jednotky podmíněného vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby.
Změna se týká § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. Pokud prodávající rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, v nich měl bydliště bezprostředně před prodejem méně než 2 roky, jsou pro nárok na osvobození takového příjmu od daně z příjmů fyzických osob dány dvě podmínky, a to:
- použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a současně
- podání oznámení o získání těchto prostředků poplatníkem správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání prostředků došlo. Za rok 2021 je termín pro podání daňového přiznání 1. dubna 2022, případně 2. května 2022 (je-li přiznání podáváno elektronicky), nebo 1. července 2022 (je-li přiznání podáváno poradcem).
Pokud poplatník neoznámí tuto skutečnost správci daně do konce zákonné lhůty pro podání přiznání, nemůže osvobození od daně z příjmů použít.
Podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je splněna, pokud:
- jsou použity tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník dané prostředky získal, nebo
- je použita částka odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Povinnost oznámit získaní prostředků je podmínkou pro možnost uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i v případě dalších osvobození, která jsou podmíněna vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, tj. např. osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 10 let [§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP] a osvobození náhrady za uvolnění bytu [§ 4 odst. 1 písm. v) ZDP].
Oznámení lze učinit formou obecné písemnosti.
Zdroj: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost
Další články
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
