Zpřísnění podmínek pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje rodinného domu nebo „bytu“
Prodáváte rodinný dům nebo „byt“? Pak Vás bude zajímat, že finanční správa vydala tiskovou zprávu, ve které upozorňuje na zpřísnění podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo „bytu“, ve kterých měl prodávající bydliště po dobu kratší než 2 roky.
Novelou zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) došlo od zdaňovacího období roku 2021 ke změně podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo jednotky podmíněného vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby.
Změna se týká § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. Pokud prodávající rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, v nich měl bydliště bezprostředně před prodejem méně než 2 roky, jsou pro nárok na osvobození takového příjmu od daně z příjmů fyzických osob dány dvě podmínky, a to:
- použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a současně
- podání oznámení o získání těchto prostředků poplatníkem správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání prostředků došlo. Za rok 2021 je termín pro podání daňového přiznání 1. dubna 2022, případně 2. května 2022 (je-li přiznání podáváno elektronicky), nebo 1. července 2022 (je-li přiznání podáváno poradcem).
Pokud poplatník neoznámí tuto skutečnost správci daně do konce zákonné lhůty pro podání přiznání, nemůže osvobození od daně z příjmů použít.
Podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je splněna, pokud:
- jsou použity tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník dané prostředky získal, nebo
- je použita částka odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Povinnost oznámit získaní prostředků je podmínkou pro možnost uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i v případě dalších osvobození, která jsou podmíněna vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, tj. např. osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 10 let [§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP] a osvobození náhrady za uvolnění bytu [§ 4 odst. 1 písm. v) ZDP].
Oznámení lze učinit formou obecné písemnosti.
Zdroj: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
