Zdanění Bitcoinu či jiných kryptoměn? Novela zákona o daních z příjmů dopadne i na „kryptoaktiva“
Podpisem prezidenta 6. února 2025 byla schválena novela zákona o daních z příjmů. Ta přinesla několik zásadních změn v oblasti digitalizace finančního trhu, konkrétně přelomové zdanění tzv. kryptoaktiv, jako jsou například Bitcoin nebo Ethereum. Příjmy z jejich prodeje bude v České republice zároveň možné za určitých podmínek od daně z příjmů osvobodit.
Vzhledem ke zdlouhavému legislativnímu procesu je účinnost novely stanovena na den následující po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Tak by se mělo stát ještě v průběhu února. Změny souvisí s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti (sněmovní tisk č. 694).
Do konce roku 2024 byly kryptoměny v České republice považovány za nehmotné movité věci (zásoby svého druhu). Novela je nově popisuje jako „kryptoaktiva“, která by měla mít vlastní režim zdanění. Příjmy z jejich prodeje budou předmětem daně z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti (obchodování s kryptoaktivy na základě živnostenského oprávnění) či jako ostatní příjem (obchodování s kryptoaktivy bez souvisejícího živnostenského oprávnění).
Základ daně se stanovuje jako rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou kryptoaktiva. Sazba daně činí 15 procent pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 procent pro část základu přesahující tuto hranici. V rámci samostatné činnosti bude příjem z kryptoměn podléhat i odvodům na sociální a zdravotní pojistné. Příležitostné příjmy do 50 000 Kč ročně při samostatné činnosti (vč. obchodování s kryptoaktivy), nebo do 20 000 Kč ročně při zaměstnání, jsou přitom obecně osvobozeny od daně.
Nová pravidla osvobození příjmů z kryptoaktiv
Novela přibližuje zdanění kryptoaktiv k pravidlům platným pro cenné papíry a podíly. Tím se zvyšuje transparentnost a spravedlnost daňového systému. Celkově dojde ke zvýšení jistoty pro investice do kryptoaktiv, podpoře malých investic i dlouhodobého držení tohoto typu aktiv a zvýšení konkurenceschopnosti českého trhu v oblasti kryptoaktiv. Novela stanovuje dva limity pro možné osvobození daně.
První limit stanoví, že příjmy z prodeje kryptoaktiv budou osvobozeny od daně z příjmů v případě, že nepřesáhnou hranici 100 000 Kč za zdaňovací období. Opatření podpoří drobné investory a příležitostné obchodníky, kteří v případě nepřekročení stanoveného limitu, nebudou muset tyto příjmy danit. To snižuje jejich administrativní zátěž a podporuje menší investice do kryptoaktiv.
Druhý staronový limit stanoví, že příjmy z prodeje kryptoaktiv, které investoři vlastní alespoň 3 roky, budou novelou přiřazeny, k již existujícímu limitu pro osvobození příjmů z prodeje podílů a cenných papírů do 40 000 000 Kč za zdaňovací období, což podpoří dlouhodobé investice, umožní investorům větší diverzifikaci portfolia a ve výsledku zvýší jistotu pro investice do kryptoaktiv.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



