Pět otázek pro Jiřího Kokeše
JUDr. Jiří Kokeš, Ph.D. je vedoucím advokátem v Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o. a odborníkem na finanční právo, právo kapitálových trhů a investičních fondů. Kromě toho se specializuje na právní poradenství zejména v oblasti smluvního a korporátního práva, na právo nemovitostí a duševního vlastnictví. S námi se podělil nejen o nejzajímavější dění na finančním trhu, ale třeba také o to, co postrádá v činnosti ČNB.
Co je aktuálně nejzajímavějším tématem v oblasti finančních trhů?
V globálním měřítku to je jistě současná nejistota ohledně finančního zdraví bank, která se dále propisuje do celého finančního trhu. Je v této souvislosti otázkou, nakolik jsou případy Silicon Valley Bank v USA či Credit Suisse ve Švýcarsku ojedinělým selháním či předzvěstí hlubší krize, která se díky dominovému efektu může dotknout, minimálně nepřímo, nás všech.
Vzhledem k tomu, jak minimálně v Evropě je regulace bank robustní včetně např. přísných kapitálových požadavků, bych situaci ale tak černě neviděl. Pokud regulátoři zareagují na případné výkyvy včas a smysluplně, není důvod k obavám.
Co česká legislativa, jaké změny se aktuálně připravují, co se chystá?
Osobně považuji za velký posun připravovanou změnu vymezení investičního nástroje v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, který bude rozšířen i o kryptoaktiva, resp. přesněji řečeno, o nástroje vydané pomocí technologie distribuovaného registru.
Dopadem této změny mimo jiné bude, že investiční služby poskytované ohledně kryptoaktiv budou na rozdíl od současného stavu podléhat těžkotonážní finanční regulaci se všemi důsledky s tím souvisejícími. Je možné v této souvislosti očekávat určité pročištění krypto trhu na straně jedné, na straně druhé přesun některých subjektů do šedé a černé zóny.
A co v rámci evropské legislativy, můžeme i v tomto směru očekávat nějaké změny?
Co se týče EU regulace, tak velké změny lze očekávat v souvislosti s nařízeními MiCA, DORA a nařízením o poskytovatelích služeb skupinového financování (crowdfundingu).
Z uvedeného je zřejmé, že kdokoli, kdo se se pohybuje v oblasti finanční regulace, se opravdu nenudí.
Nějakou dobu jsi působil v ČNB a můžeš tak srovnávat pohled regulátora s pohledem účastníka trhu, resp. jeho advokáta. Je něco, co v činnosti ČNB postrádáš?
Považuji za nešťastné, že ČNB není více otevřená ve vztahu k účastníkům trhu. Přitom je plná skutečných odborníků, kteří své práci rozumí, v rámci svých specializací jsou špičkami v ČR a rozhodně mají co říct. Myslím, že by si ČNB ušetřila spoustu práce, pokud by se na trh dostávalo více Q/A, stanovisek či vyjádření k aktuálním regulatorním otázkám.
Otevřenosti dle mého názoru nepomohla ani nová politika ČNB ohledně tzv. kvalifikovaných dotazů. Současná pravidla účastníky trhu od podání dotazu spíše odrazují, což je škoda pro obě strany. Účastník trhu si není jistý, jak postupovat, byť by rád postupoval řádně a v souladu se zákonem a ČNB se ochuzuje o praktické vhledy do reality finančního trhu.
Vím, že vedle výkonu advokacie též učíš na ČVUT. Jak vnímáš tuto zkušenost?
Ano, v rámci Masarykova ústavu ČVUT mám na starosti výuku základů práva a finančního práva. Svoji dosavadní zkušenost vnímám velmi pozitivně – je osvěžující dostat se mimo právnickou bublinu, alespoň na dvě hodiny týdně… Větší část studentů už pracuje, má své firmy či obchoduje na investičních platformách, takže mají praktický vhled, který, obávám se, na právnických fakultách chybí. Nutnou teorii tak můžeme rovnou propojit s praxí, což je skvělé.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



