Podle 71 % firem panuje v ČR vysoká daňová nejistota
Vnímání daňové nejistoty mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích EMEA meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota (pokles z 60 % na 54,2 %), v ČR je situace podobná jako loni – vysokou daňová nejistotu vnímá 71 % firem (loni to bylo 70,5 % firem). Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté změny v legislativě, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.
Vyplývá to z nového, v pořadí již 4. průzkumu společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 25 zemí Evropy. Soustředil se především na 3 oblasti – vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty.
„Z hlediska vnímání daňové nejistoty patří Češi v regionu střední Evropy mezi největší pesimisty. Na Slovensku vnímá vysokou daňovou nejistotu dvě třetiny dotázaných, v Německu 44,1 procenta respondentů a v Rakousku jen 37,1 procenta. Ve srovnání s průměrem zemí EMEA si Česká republika pohoršila o 16,8 procentních bodů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte a dodala: „Hlavní příčiny daňové nejistoty jsou pořád stejné. Patří mezi ně časté změny v daňové legislativě či nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.“
Hlavní příčiny daňové nejistoty v ČR a v dalších zemích EMEA
„V České republice se oproti loňsku zvýšil počet firem, které vnímají daňovou nejistotu větší než v ostatních evropských zemích. Zatímco loni to byly v České republice 4 z 10 oslovených firem, letos 6 z 10 firem,“ dodal Petr Neuschl, senior manažer v daňovém oddělení Deloitte.
Nejvíce by dotázané firmy v ČR uvítaly větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému (67,1% dotázaných), jeho zjednodušení (74,7% dotázaných) a větší předvídatelnost a spolupráci s daňovou správou (24,1% respondentů).
Naprostá většina dotázaných firem (93,1%) by uvítala, aby spouštění účinnosti daňových legislativních změn bylo vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce, tedy například k 1. lednu nebo k 1. červenci. „Tato změna by vyžadovala poměrně malé organizačně-legislativní opatření ze strany státu, přitom by významně přispěla k přehlednosti právního prostředí, v němž firmy působí,“ doplnil Tomáš Babáček, senior advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku.
Vztah s finančními úřady
V ČR má dobrý nebo velmi dobrý vztah s finančními úřady většina dotázaných (71,8%). Oproti roku 2013 je tak v této oblasti nepatrné zlepšení – loni to bylo 69,8% respondentů. Češi hodnotí ve srovnání se Slovenskem či Německem svůj vztah s finančními úřady hůře, ve srovnání s průměrem zemí EMEA je nicméně jejich vnímání více pozitivní.
Stejně jako loni se finanční úřady v ČR zaměřují především na klíčové daně jako je DPH a daň z příjmů právnických osob. Zvýšené kontroly dotázané firmy a podnikatelé také zaznamenaly u převodních cen a mezinárodního zdanění, což odpovídá dlouho avizovanému záměru daňové správy více se tyto oblasti zaměřovat.
Daňové kontroly
Záměr daňové správy provádět u poplatníků více kontrol se mezi respondenty zatím neprojevil. ČR patří podobně jako v minulém roce mezi země, kde je nejnižší frekvence daňových kontrol. Více než třetina dotázaných firem nebyla v posledních třech letech vůbec kontrolována. Na Slovensku a v Rakousku přitom bylo kontrolováno 80% respondentů, v Německu dokonce 97% firem. V zemích EMEA finanční úřady kontrolovaly za poslední tři roky 70% dotázaných.
Stručné závěry z průzkumu vnímání daňové jistoty naleznete na http://www.deloitte.com/cz/danova-jistota.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



