Jak účtovat skonto u zahraničních faktur
Čím dál více se v praxi setkáváme se slevou za včasnou úhradu – tzv. skontem. Na tuto slevu má odběratel nárok v souladu se sjednanými obchodními podmínkami zpravidla v případě úhrady faktury do stanoveného data splatnosti a je nutné o ni dodatečně snížit základ daně i daň z přidané hodnoty.
Z pohledu DPH představuje platební skonto opravu základu a výše daně dle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o dani z přidané hodnoty. Tato oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněno dnem úhrady dané faktury. Dodavatel by tedy měl vystavit daňový opravný doklad ve výši skonta. Nejčastěji to bývá 2-5% z celkové ceny. U zahraničních faktur se musí použít stejný kurz pro přepočet měny, jaký byl použit u původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o snížení pořizovací ceny z původního dokladu, je nutné tento opravný daňový doklad zaúčtovat s mínusem na stejné strany účtů, na které byl zaúčtován původní doklad. O navazujícím snížení DPH na výstupu i na vstupu tzv. reverse charge bude český plátce rovněž účtovat mínusem vypočteného snížení DPH a s použitím kurzu původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o samostatné zdanitelné plnění, není povinnost podávat dodatečné přiznání k DPH. Opravný daňový doklad, včetně snížení DPH se zaúčtuje dnem úhrady a spadá tedy do dalšího zdaňovacího období.
Zdroj: bnt journal
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
