Mgr. Miloslav Kabrhel

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Smluvní pokuta bývá tradičním a v praxi často využívaným sankčním mechanismem. Ač se v případě tohoto institutu po rekodifikaci soukromého práva v terminologické rovině nadále nejedná o zajišťovací, nýbrž o utvrzovací institut, jeho smysl zůstává stejný, a sice pod hrozbou vzniku další povinnosti motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění svého závazku. Shoda nicméně nepanovala v otázce, zda musí být smluvní ujednání o smluvní pokutě formulováno výslovně (tj. s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu), či zda je možno smluvní pokutu sjednat i jiným způsobem (např. v rámci ujednání o ceně).

Pojem „péče řádného hospodáře“ je patrně jednou z prvních asociací, která se většině členů odborné veřejností vybaví v souvislosti s vymezením práv a povinností členů statutárních orgánů. Takovému myšlenkovému pochodu se nelze ani v nejmenším divit; je to právě tento institut, který představuje standard péče, jež je statutární orgán povinen zachovávat. Ani tomuto institutu, resp. jeho souvislosti s ostatními instituty, se nevyhnuly změny spojené s rekodifikací soukromého práva. Jedna z těchto změn bude i tématem následujícího článku.

Otázka právního nástupnictví zasahuje ve větší či menší míře většinu právních odvětví. Nejinak je tomu i v pracovním právu. Byť se s určitými formami právního nástupnictví lze setkat i na straně zaměstnance (např. v souvislosti s přechodem peněžitých nároků v důsledku smrti zaměstnance [1]), jsou patrně v praxi častější případy, kdy dochází ke změnám na straně zaměstnavatele.

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.