Změny v návrhu zákona o hromadném řízení
Ministerstvo spravedlnosti včera představilo několik zásadních změn v návrhu zákona o hromadných žalobách, nově zákona o hromadném řízení.
Ministerstvo spravedlnosti předložilo 28. 11. 2019 nový zákon o hromadném řízení poté, co mu byl vrácen legislativní radou vlády (LRV) k dopracování. Zapracována byla většina připomínek, které byly v rámci debaty na úrovni LRV vzneseny.
Mezi nejzásadnější změny lze zařadit:
- Omezení působnosti zákona
Z působnosti zákona budou nově vyňaty některé oblasti korporátního práva (squeeze out) a práva přeměn obchodních korporací.
- Upuštění od investorského principu, tedy omezení osob, které mohou podat žalobu
Nový návrh umožňuje nově podání žaloby pouze samotným poškozeným nebo neziskovým organizacím. Z návrhu byl tak zcela vypuštěn správce žaloby.
- Zpřísnění podmínek pro zahájení řízení v závislosti na typu řízení (opt-out či opt-in princip)
V případě zahájení přihlašovacího (opt-in) řízení je vyžadován písemný souhlas nejméně 10 poškozených. V případě odhlašovacího principu (opt-out) je vyžadován písemný souhlas nejméně 100 poškozených. V případě opt-in se však počítá s výjimkou pro neziskové organizace a v případě opt-out pro spotřebitelské neziskové organizace.
- Omezení zpřístupnění důkazů
Původně široké pojetí bylo omezeno pouze na případ, kdy je žalobcem nezisková organizace nebo v odhlašovacím řízení. Je vyžadována rovněž subsidiarita a proporcionalita a dochází k upuštění od vysokých pokut. Zároveň bude zajištěna ochrana obchodních a jiných tajemství.
- Vypuštění zvláštní úpravy insolvenčního řízení
Z původního návrhu zákona byla vypuštěna zvláštní úprava insolvenčního řízení, dle které měl být v insolvenčním řízení věřitelem žalobce. Nově budou poškození přihlašovat své pohledávky jednotlivě a vystupovat sami za sebe.
Na více informací o hromadných žalobách se můžete těšit v článku, který pro Vás chystáme následující týden.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



